Konkláve je snad nejsympatičtější politické shromáždění v Evropě. Zodpovědní činitelé se zavřou do Sixtinské kaple, dokud se neshodnou. Říká to mnohé o pocitu odpovědnosti za stav celku, v tomto případě katolické církve. Kéž by politici napříč Evropou chtěli nad touto symbolikou častěji rozjímat.
Symbolický půvab konkláve je ovšem jedna věc a momentální stav církve věc druhá. Důvěrou ve Svatý stolec otřásá korupční aféra, pro niž se vžil název VatiLeaks.
S vatikánskou administrativou, jež má zřejmě stejné neduhy jako jakákoli světská vláda, se bude muset vypořádat každý nástupce Benedikta XVI.
Církvi buší na vrata také nová doba a sílí úvahy o tom, co by s církví udělal první neevropský papež (nepočítáme-li tři papeže z africké provincie ve druhém, čtvrtém a pátém století). Bílý dým z komína Sixtinské kaple bude znovu očekáván s velkým napětím.
