E15: Rokování v Brně nepřineslo žádné zvláštní překvapení – snad až na to, že jednoho z odpůrců vládního daňového balíčku Ivana Fuksu v souboji s Petrem Nečasem o post šéfa ODS volila třetina delegátů a dostal jako uchazeč o prvního místopředsedu víc hlasů než Nečas. Souhlasíte?
Dovolím si začít takovou úvodní poznámkou. Když jsem v pondělí listoval novinami, uvědomil jsem si, že jsem vůči ostatním komentátorům neprofesionální, protože oni sledují politickou scénu z odstupu jako biolog, který se dívá na hemžení v mraveništi. Moje pozice je ale taková, že v tom mraveništi mám hlavu.
Beru to jako člověk, který se topí v bažině a strašně touží po tom, aby se mohl něčeho chytit. Jinak řečeno, aby tu byly strany v budoucnu ještě volitelné. To je první věc. A pak mě zajímá, jestli v ODS získává navrch lepší nad horším, jakkoli může v našich podmínkách podobné očekávání působit značně atypicky.
Nyní k otázce. Výsledek kongresu byl překvapivě nepřekvapivý. Podpora Petra Nečase byla taková, jaká se dala očekávat vzhledem k vládní politice či nedávným volbám. Navíc v normálních stranách nedostávají předsedové devadesát devět procent hlasů. A že jich Ivan Fuksa dostal asi třicet procent, mu rozhodně nedává mandát, aby se on a někteří další pokoušeli svrhnout vládu, jejímž premiérem je jejich řádně zvolený stranický šéf. To je naprosto absurdní.
E15: Očekávalo se řešení situace v Poslanecké sněmovně a tedy i ve vládě. Nic takového se ale nestalo. Byl kongres vůbec něčím významný? Co ukázal?
Delegáti dali pokyn všem poslancům, aby daňový balíček podpořili. Víc se asi čekat nedalo. Vedle toho kongres ukázal, že ODS je v nesmírně hluboké krizi a potřebuje důkladnou obrodu. Stranu čekají měsíce a roky práce, musí tam být osobnost, která ji dá dohromady. Po náznaku něčeho takového ale na kongresu nebyla ani stopa.
E15: O co ve skutečnosti jde takzvaným rebelům?
Přicházejí s projektem extrémně vyhraněné strany pod duchovním vedením Václava Klause. Jde o návrat k jakýmsi kořenům, které jsou už úplně shnilé. Nestrašnější na celé situaci je, že pokud by tento vývoj pokračoval, budeme tady mít extrémně vyhraněnou pravici – tím nemyslím, že její příznivci budou hajlovat – a extrémně vyhraněnou levici. Dopadne to tak, že tyto dvě strany povedou neúprosnou a zuřivou bitvu a mezi nimi nebude vůbec nic. Lidé pak budou z politiky naprosto otrávení a nebudou věřit jedněm ani druhým. To považuji za největší hrozbu, která před Českou republikou stojí.
E15: Když narážíte na vyhraněné postoje, máte na mysli třeba nominační projev ministra průmyslu a obchodu Kuby, který řekl, že ODS potřebuje zlého muže nebo zlou ženu?
Dnes už řadová místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová jeho vystoupení komentovala slovy, že pokud si strana dá na plot ceduli s nápisem „Pozor zlý pes “, odradí úplně všechny. I když je to řečeno velmi jednoduše, považuji to za nazření vážnosti situace. Projev Němcové byl vůbec nejlepší.
E15: Co když chce být Kuba jen tvrdší například vůči koaličním partnerům, jmenovitě ministru financí a místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi?
Že chce být Kuba zlým mužem, lze chápat v jakémkoli smyslu, ale rozhodně ne v tom dobrém. Myslím si, že přesně v tomto postoji je základ toho, co je na ODS špatné.
E15: Co říkáte na ostatní místopředsedy? Zdaleka nejvíce zabodoval exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se ziskem plných 454 hlasů.
Pospíšil, alespoň na první pohled, neprojevuje zavilou mstivost vůči Nečasovi, kterou k mé velké lítosti naopak na kongresu projevil Mirek Topolánek. Co ale Pospíšil chce, vůbec netuším. Je to odjištěná nálož. Ministři Pavel Blažek a Tomáš Chalupa se přidají k tomu, kdo vyhraje, takže se o ně nelze opřít. A pak je tam Němcová. Občas mám pocit, že je vůči Nečasovi loajálnější než on k ní.
E15: Stane se nyní z Nečase loutkový premiér?
Nečasovo postavení určitě oslabilo. To ale neznamená, že by měl takzvaným rebelům dělat ústupky. Nejde tak o samotný daňový balíček, ale o to, že celá tato záležitost vysílá signál o důvěryhodnosti a schopnosti stát si za svým. To se týká ODS, celé koalice.
Kuba na kongresu neustále opakoval nutnost kompromisů. Jestli chce Fuksovi a ostatním ustupovat, tak se bahno, do něhož ODS zabředla, ještě více prohloubí. Jsem přesvědčen, že skutečný vliv té šestice poslanců je mnohem menší než nějakých třicet procent, které dostal Fuksa. Navíc byli jen jako katalyzátor nastrčeni do chemického procesu, kterým kongres byl.
E15: Ještě bych se vrátil ke Kubovi. Příliš důvěry ve vás nevzbuzuje. Je to tak?
Pokud bude hrát v ODS nějakou rozhodující roli, nebudu tuto stranu za žádných okolností volit.
E15: Co konkrétně mu vytýkáte? Že se o něm spekuluje jako o nástupci Nečase?
Předpokládal bych, že ve straně, která má řádně zvoleného předsedu, bude schopen loajality. A právě tady mám u Kuby pochybnosti hraničící s jistotou. Kdybych ho měl v zádech jako Nečas, napsal bych závěť.
E15: Kuba ale na kongresu stále dokola opakoval, že bude Nečasovi oporou…
Jeho vyjádření jsou nesmírně obojetná. Řekl třeba, že na tomto kongresu na předsedu kandidovat nebude. Takže nyní na Nečase podraz neudělal, ale může ho udělat na příštím kongresu, který bude třeba už na začátku příštího roku. Co mi na Kubovi také vadí, jsou jeho výroky o kompromisech za každou cenu. Tím se hlásí k těm vůbec nejhorším tradicím naší politiky reprezentované Háchou nebo Dubčekem.
Jistě, je to hodně vypjatá historická analogie. Nicméně dělat kompromisy, aby byl odvrácen nástup toho horšího a nejhoršího, znamená, že se právě tomu horšímu a nejhoršímu otvírají dveře. Mimochodem usměvavý doktor Husák také na podzim 1968 tvrdil, že bude krýt Dubčekovi záda a pokračovat v reformách.
Čtěte také:
Politologové: Nečase i Kubu delegáti kongresu zvolili pragmaticky
Politologové: Výsledek voleb je výrazem frustrace Čechů
Politologové: Levicový Senát vládu trápit nemusí
E15: Chcete naznačit, že Kuba je na straně rebelů?
Vypadá to, že tato malá skupinka umožňuje nástup Kuby a dalších podobných lidí, u nichž cítím zcela zásadní nedostatek důvěryhodnosti. Očekával bych, že po rychle se zhoršující situaci, která vyvrcholila neúspěchem v krajských a senátních volbách, vytvoří kongres předpoklady, aby ODS měla šanci se vnitřně proměnit k lepšímu. Můj dojem je ale takový, že nyní má šanci se ještě více pokazit.
E15: Před několika týdny občas zaznívaly z Hradu určité náznaky podpory rebelům, teď však Václav Klaus mlčí. Už je mu jasné, že dny Nečasova kabinetu jsou sečteny?
je velmi obratný politik, otevřeně se do tohoto zápasu nevmísí. Jde mu o to rozehrát situaci, která pro něj bude výhodná. Nejsem si ale jistý, zda mu záleží na tom, aby ODS přežila.
E15: O co tedy Klausovi jde?
Usiluje o prodloužení svého aktivního politického života, což je přirozené, a hledá si nějakou politickou platformu, na níž by mohl po odchodu z prezidentského úřadu působit. Nechci být k němu nespravedlivý, a to i z osobních důvodů, ale myslím si, že se jeho politika už vyčerpala. To se stalo každému veřejnému činiteli včetně Václava Havla. Pokud tady bude donekonečna strašit pravda a láska s neviditelnou rukou trhu, nemůže to pro tuhle zemi dopadnout dobře.
E15: Padne vláda?
V případě pokračování nastoupeného trendu kompromisů dřív nebo později skončí. A čím později, tím hůř pro ODS a Českou republiku.
Bohumil Doležal (72)
Vystudoval bohemistiku a germanistiku na FF UK. Byl členem redakčního kruhu měsíčníku Tvář. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, v samizdatu vydal knihu Poznámky k Masarykovi a národnímu obrození. V letech 1987–1989 byl tajemníkem a pak místopředsedou Demokratické iniciativy (po listopadu 89 Liberálně demokratické strany). V letech 1992–1993 vedl sbor poradců tehdejšího českého premiéra Václava Klause. V letech 1993–2000 přednášel politologii na FSV UK. Od roku 1990 publikuje politické studie, komentáře a fejetony nejen doma, ale i v Německu, Rakousku a Maďarsku. V roce 2000 založil vlastní internetový zápisník Události, kde denně komentuje politické dění. Loni v listopadu obdržel Řád Maďarské republiky za zásluhy, letos získal Cenu Revolver Revue.
