„Dosáhli jsme dohody o ukončení nepřátelství. Dali jsme rozkaz nestřílet,“ řekl agentuře AFP mluvčí karabašského ministerstva obrany Senor Astratjan, podle kterého příměří vstoupilo v platnost v pravé poledne místního času.
„Od 12:00 byly zastaveny bojové operace,“ potvrdilo agentuře Interfax ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Dodalo, že ázerbájdžánská vojska nyní pracují na upevnění svých pozic na osvobozených územích.
Nejhorší střet za dvacet let
Ještě v neděli ázerbájdžánské ministerstvo obrany vyhlásilo jednostranné ukončení palby a bojových operací. Ale podle Arménů ázerbájdžánští vojáci pokračovali v boji, a tak arménské jednotky přešly do protiútoku.
Boje, považované za nejhorší za více než 20 let, pokračovaly i v noci na dnešek. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že během posledních dvou dnů bojů bylo zabito 16 ázerbájdžánských vojáků.
Karabašské úřady podle Interfaxu oznámily, že útok ázerbájdžánského bezpilotního letounu na autobus s arménskými dobrovolníky si vyžádal sedm obětí na životech.
Baku hlásí civilní oběti
Ázerbájdžánská generální prokuratura uvedla, že ostřelování z Arménie si od eskalace konfliktu vyžádalo životy čtyř civilistů, dalších 17 jich bylo zraněno. Situace se vyostřila v noci z pátku na sobotu, kdy propukly boje s nasazením letectva, dělostřelectva a tanků.
Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach už desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let, výsledkem konfliktu bylo asi 30 tisíc mrtvých, statisíce lidí uprchly. Jednání od uzavření příměří v roce 1994 zatím k vyřešení sporu nevedla. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.
| Vybraná fakta o sporu o Náhorní Karabach: |
|---|
| - Náhorní Karabach je sporná enkláva v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně etnicky arménským obyvatelstvem. Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o toto území již desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nachází pod vojenskou kontrolou Arménie a Ázerbájdžán považuje území za okupované. |
| - První nepokoje za připojení oblasti k Arménii vypukly ve správním středisku oblasti Stěpanakertu 11. února 1988. Vyžádaly si dva mrtvé a postupně přerostly v nevyhlášenou válku mezi křesťanskou Arménií a muslimským Ázerbájdžánem. Události dosáhly tragického vrcholu na konci měsíce, kdy začal pogrom na Arménce žijící v Sumgaitu, třetím největším městě Ázerbájdžánu. Signálem k nepokojům, které si vyžádaly 32 mrtvých a na 200 zraněných, byly nepravdivé zprávy o násilnostech proti Ázerbájdžáncům. Sumgaitský pogrom byl následován dalšími podobnými incidenty. |
| - Sovětské vedení se vše snažilo zpočátku bagatelizovat a oficiální zpráva hovořila o tom, že „incidenty v Sumgaitu vyvolaly osoby, které podlehly provokačním výmyslům o situaci v Náhorní karabašské autonomní oblasti. Živelných nepokojů zneužily kriminální živly k hrubým výtržnostem“. Také pozdější snaha sovětských úřadů o řešení sporu byla neúspěšná a pokusy řídit Náhorní Karabach přímo z Moskvy včetně vojenského angažování přinesly do oblasti jen další eskalaci násilí. |
| - V roce 1990 byl v oblasti vyhlášen výjimečný stav a o rok později se karabašští Arméni vyslovili v referendu pro nezávislost. V témže roce obě zúčastněné země vyhlásily nezávislost na SSSR a válka se postupně rozhořela naplno. Do konfliktu, který začal jako občanská válka mezi karabašskými Armény a Ázerbájdžánem, byla brzy zavlečena i Arménie, podporující Karabach vojensky, morálně i finančně. Ázerbájdžán tehdy obviňoval z podpory Arménů i Moskvu. |
| - Boje skončily v roce 1994 příměřím, ale mírovou smlouvu oba státy dosud neuzavřely. Šestiletá válka si vyžádala na 30 tisíc lidských životů, Ázerbájdžán v ní ztratil přes deset procent svého území (včetně okolí Karabachu) a válka vyhnala z domovů podle některých odhadů až 800 tisíc Ázerbájdžánců. |
| - Konflikt se pokouší řešit takzvaná Minská skupina sdružující diplomaty z USA, Ruska a Francie. K ozbrojeným incidentům ale v oblasti dochází od uzavření příměří poměrně často. Například v srpnu 2014 v bojích zahynulo 13 ázerbájdžánských vojáků, arménská strana z Náhorního Karabachu ohlásila pět vlastních padlých. |
| - V Karabachu na rozloze 4400 kilometrů čtverečních (odpovídá asi rozloze Pardubického kraje) žije asi 146 tisíc lidí, z toho tvoří kolem 90 procent Arméni. Název Karabach pochází z turečtiny a perštiny a znamená „černá zahrada“. Ze strategického hlediska není zajímavým místem, ale nacionalistické kruhy jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii ho stále považují za otázku národní hrdosti. |
| - Boje zde začaly již v roce 1920. V květnu 1921 byl Náhorní Karabach s převahou arménského obyvatelstva předán Ázerbájdžánu rozhodnutím bolševiků a byla vytvořena Náhorní karabašská autonomní oblast. Další nepokoje propukly v roce 1987, když ázerbájdžánská vláda zakázala na zdejších školách výuku arménských dějin. |
| - Poslední čtyři dny bojů si podle předběžných odhadů vyžádaly nejméně 64 obětí na životech, převážně arménských a ázerbájdžánských vojáků. Byly pokládány za vůbec nejhorší za posledních dvacet let. |
| - Podle karabašských úřadů podniklo ázerbájdžánské vojsko v noci na sobotu 2. dubna za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva největší útok od uzavření příměří. |
