Český Aspen čeká velká bitva. Volby mohou Špindl změnit k nepoznání, ve hře jsou miliardy
- Nejvýznamnější české horské středisko rozděluje spor o podobu centra.
- Ve hře jsou miliardy korun a zájmy vlivných podnikatelských skupin. Hodně mohou změnit blížící se volby.
- Vydali jsme se v rámci předvolební série textů zjistit, kam by Špindlerův Mlýn mohl zamířit.
„Trochu jako v Kábulu,“ mrkne na mě kolemjdoucí, když se rozhlížím po nevzhledném centru Špindlerova Mlýna. Horské středisko, jemuž se někdy s nadsázkou říká „Český Aspen“ nebo „Český Svatý Mořic“, patří do výkladní skříně tuzemského cestovního ruchu. Movití investoři zde budují moderní, luxusní stavby. Proto je s podivem, jak zanedbaný je prostor samotného středu města poblíž Bílého mostu přes Labe. Místní mu pro jeho neutěšený stav daný dlouholetou patovou situací s nadsázkou přiřkli jméno hlavního města válkou zdevastovaného Afghánistánu.
Vládnout městečku se zhruba tisícovkou stálých obyvatel představuje složitější disciplínu, než je tomu u jiných, „obyčejných“ obcí podobné velikosti. Vedle potřeb a zájmů místních musí špindlerovská radnice vycházet i se soukromým sektorem. Obchodní a investiční zájmy tu projevují podnikatelé z extraligové kategorie.
Zájmy místních i podpora byznysu
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová zde koupila se svým životním a investičním partnerem Tomášem Otrubou hotel Harmony. Šéf ČEZ Daniel Beneš na jednom ze svahů vlastní vilu a připravuje další rezidenční výstavbu, nemovitosti tu patří i developerovi Luďku Sekyrovi. Jeden z nejbohatších Čechů a zbrojař Michal Strnad získal většinový podíl ve velkém horském srubu kousek pod kostelem sv. Petra a Pavla nedaleko apartmánového domu Barbora, který postavila skupina Penta spoluvlastněná Markem Dospivou. Byt si v něm pořídil eurokomisař Jozef Síkela či zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr. Domy či byty ve městě drží také lobbisté Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička či v kopcích nad městem i Tomáš Pitr.
Přehlídku svědčící o vysoké koncentraci peněz a moci uzavírá rodina Tykačových, která přes skupinu TKC vlastní horskou chatu nad Labskou přehradou. U ní si postavila menší bazén a otázka, jestli odpovídá pravidlům chráněného území, patřila k těm, jež musela radnice pod vedením Martina Jandury letos řešit.
Vedení města by ale mohly změnit nadcházející volby. A jak vyplývá z pátrání e15, ve špindlerovském zákulisí se už delší dobu mluví o tom, že by mohly i významně překreslit místní politickou mapu.
Předvolební série: Jak volby ovlivní byznys
Komunální volby rozhodnou nejen o novém složení obecních zastupitelstev, ale mnohdy také o osudu miliardových projektů. Redakce e15 se před volbami rozhodla prozkoumat dění na několika místech Česka, kde volby zásadně ovlivní místní byznysovou mapu a budoucnost.
O přízeň voličů se uchází hned sedm kandidátních listin. Jandura obhajuje starostenský post z pozice lídra uskupení Město s vizí, ambice vládnout má i projekt Doma ve Špindlu kolem lídrů Matěje Dunky a Jitky Hronešové, do volebního klání vstupuje také formace kolem bývalého starosty Vladimíra Starucha Pro náš Špindlerův Mlýn a o slovo se hlásí i uskupení Špindl žije!, jehož kandidátní listinu vede právnička Veronika Janoušek Rudolfová, manželka vlivného pražského advokáta Martina Janouška z kanceláře Rowan Legal.
V uplynulých letech se vedení města snažilo vyvažovat zájmy místních i podporu byznysu. Se záměrem propojit veřejné instituce, turistický areál a soukromé podnikatele pod jednu značku Špindlerova Mlýna vznikla i společná vizuální identita. V poslední době město řeší dva miliardové projekty. Propojení Medvědína a Svatého Petra přibližně za 1,2 miliardy, za nímž stojí společnost Melida, která nejen tyto skiareály provozuje, sice doprovázejí určité kontroverze, zdejší „Kábul“ má však mnohem třaskavější potenciál. Svoji představu, jak změnit špindlerovské centrum, má skupina Penta, jež v Praze staví velké projekty typu Masarykova nádraží. Plánuje tu na svých pozemcích výstavbu za zhruba dvě miliardy korun. Před blížícími se volbami právě změna v srdci Špindlu představuje výraznou konfliktní linii.
Problém v srdci Špindlu
Starosta Martin Jandura v obou projektech vidí příležitost udržet město mezi předními horskými středisky, a to nejen v Česku. Když ale přijde řeč na řešení nového centra podle skupiny Penta, souhlasí, že je potřeba změnit dnešní nevyhovující stav, rozsah navržené výstavby však odmítá. „Použiju slova jednoho místního: chceme náměstí, nechceme sídliště,“ říká Jandura ve své kanceláři. „Stávající stav je pro každého Špindleráka neutěšený. Je to ošklivý, je to špatný,“ poznamenává starosta. A popisuje jádro sporu, které se týká toho, kolik a jakých budov by zde mělo vyrůst.
Většinu pozemků zhruba dvouhektarového území na levém břehu Labe vlastní Penta, část z nich patří městu a společnosti Projekt Centrál, za níž stojí brněnští podnikatelé v čele s právníkem Tomášem Kapounem. Projekt společnosti Penta Real Estate počítá s novým veřejným prostorem, obchody, službami, hotelem i s bydlením. Podle dřívějších informací developera by investice mohla dosáhnout přibližně dvou miliard korun. Do architektonické soutěže se přihlásilo 33 týmů; z trojice finalistů vybrala porota návrhy dvou ateliérů, Sadovsky & Architects a ADR, jako podklad pro další jednání města s investorem. Definitivní podoba tak zatím stále není určena.
„Špindlerův Mlýn je specifický tím, že měníme samotné centrum relativně menšího horského města. Každé rozhodnutí je proto velmi viditelné a bezprostředně se dotýká místních obyvatel. Od začátku jsme proto připravili několik veřejných setkání a workshopů, na nichž mohli místní formulovat své priority a diskutovat také s autory vítězných návrhů. Pravidelně se účastníme jednání zastupitelstva a s městem vedeme dialog také o veřejné infrastruktuře a finančních i nefinančních kontribucích developera,“ řekl mluvčí Penty Tomáš Weiss.
Starosta Jandura měl k velikosti navrhované zástavby výhrady už během soutěže: „Mně bylo líto už od začátku, že ta zástavba byla ohromná, velikánská na takhle malé centrum.“ Vedle objemu budov mu vadí také velký podíl soukromého bydlení a dosud nedořešená dopravní infrastruktura. „Je tam jenom jeden hotel, ostatní by měly být byty, apartmány. Ale abych investorům nekřivdil, ještě není nic finálně deklarované,“ dodává. Na přímou otázku, zda by pro některý ze dvou vybraných návrhů v současné podobě zvedl ruku, odpovídá že ne. Hlavním důvodem je jeho představa o budoucnosti města, která se opírá právě o hotely. Chce, aby do Špindlu přijížděli hosté po celý rok a využívali místní služby. Apartmánové domy podle něj takový provoz nevytvářejí, a naopak zvyšují nároky na městskou infrastrukturu.
O projektu se každopádně rozhodne až po volbách. „S novým zastupitelstvem nás čeká výběr jednoho ze dvou vítězných konceptů a jeho další rozpracování. Právě v této fázi se bude řešit zejména rozsah zástavby, funkční využití jednotlivých budov i požadavky města na veřejnou infrastrukturu,“ dodává mluvčí Penty.
S Pentou v zádech
Vztah starosty Jandury a společnosti Penta má však vedle jednání o centru ještě další, už známou rovinu. Starosta v minulosti koupil od České pošty budovu v centru města. Podle svých slov k ní měl osobní vztah už od dětství: jako školák tam roznášel noviny a později v objektu pracoval. Na koupi mu nepůjčila banka, peníze získal od developera, sběratele a majitele skupiny Engine Radka Pokorného. A od něj Penta později pohledávku za Jandurou odkoupila, jak potvrdil starosta i v rozhovoru pro e15.
„Bylo to jejich rozhodnutí, byť jsem nad tím byl trošku rozpačitý. V té pozici jsem se cítil hodně nekomfortně,“ říká Jandura o době, kdy byl dlužníkem skupiny, s níž se jako starosta potkával při debatách o budoucnosti centra. Následně mu podle jeho slov s financováním pomohla skupina GES, za níž stojí mediální podnikatel Ivan Zach, mimo jiné majitel televize Prima. Na otázku, zda dokáže své dřívější finanční vazby oddělit od posuzování návrhů Penty, Jandura odpovídá, že to pro něj nebylo jednoduché. Trvá však na tom, že k projektu přistupuje podle toho, co považuje za správné pro město. „Na dané věci se musím dívat jako starosta,“ dodává.
Předvolební debata o náměstí se odehrává v době, kdy se Špindlerův Mlýn mění i jinde. Provozovatel skiareálu, společnost Melida, letos dokončuje novou lanovku a sjezdovky umožňující přejezd z Medvědína směrem ke Svatému Petru; další lanovka má následovat v příštím roce. „Já jsem rád, že k tomu propojení dochází, protože potřebuju, aby Špindl byl pořád v rozvoji,“ říká k tomu Jandura. Veřejná prezentace projektu ale ukázala, že je třeba dořešit otázky parkování, pěších a lyžařských tras či dopravy v obytných částech města.
Starosta připouští, že za čtyři roky na radnici nedokázal uskutečnit vše, co zamýšlel. Mrzí ho například neúspěch projektu nového autobusového nádraží. Rád by pokračoval v další práci a dokončil rozpracované záměry. Rozhodnutí o konečné podobě centra bude následovat až po dalších jednáních s investorem. A o tom, kdo bude proměnu Špindlerova Mlýna za město dál vyjednávat, rozhodnou voliči.
Město jako tvrdý partner
Matěj Dunka ve Špindlerově Mlýně vyrůstal a dnes vede rodinný obchod se sportovním vybavením M Sport nedaleko místní školy. Právě tady vysvětluje, proč se rozhodl zapojit do politiky a usilovat o post starosty. Stojí v čele uskupení Doma ve Špindlu, dvojkou kandidátky je městská radní a manažerka Jitka Hronešová, která před čtyřmi lety kandidovala společně se současným starostou Jandurou. Jejich cesty se však rozešly.
Dunka vyzdvihuje místní školu, péči o seniory i možnosti sportovat. Cestovní ruch podle něj město živí, jeho rozvoj však musí zlepšovat také každodenní život obyvatel. „Za mě se tady žije dobře. Je potřeba o to pečovat, dívat se dopředu a ty věci dál rozvíjet,“ říká. Za důležité považuje dostupné bydlení pro místní, autobusové nádraží, parkování a investice do vodohospodářské infrastruktury. Chce také rozvíjet sportoviště pro děti a připravovanou stezku podél Labské přehrady.
Vztah města k investorům by podle Dunky měl být jasnější. „Developeři očekávají, že budeme sice tvrdí, ale předvídatelní,“ míní. Radnice si podle něho musí nejprve určit pravidla a vlastní představu o rozvoji. Stejně přistupuje k projektu Penty v centru. Oceňuje, že o něm investor jedná s místními a umožnil jim diskutovat s architekty. „Zatím jsme viděli urbanistickou soutěž, ale nic víc,“ upozorňuje. Teprve další jednání mají ukázat, co bude v jednotlivých budovách, jak to bude finálně velké a co město může za svou případnou účast získat.
Hronešová souhlasí, že současné centrum potřebuje proměnu. Podle ní by se mělo podařit odklonit dopravu od bývalé pošty a vytvořit náměstí, kde se budou lidé scházet. Připouští, že objem staveb v představených návrzích zaskočil i ji, a chce usilovat o jeho snížení. Přála by si také architekturu bližší horskému prostředí, s větším využitím dřeva a kamene.
Na rozdíl od Jandury, který považuje oba vybrané návrhy za příliš velké a v současné podobě by je nepodpořil, však nechce do jednání v této fázi „hodit vidle“. „Ona studie měla prověřit, kolik se toho do daného území vejde,“ říká. A město podle ní svoji představu dosud přesně neurčilo. „Developer přesně věděl, co chce. Město nikoliv. Nyní město musí definovat podmínky, o čem a za jakých podmínek se dál bavit.“
Rozchod s Jandurou vysvětluje Hronešová ztrátou důvěry. Jak říká, společně začínali s podobnou představou o rozvoji města, postupně se však rozešli v jednotlivých krocích. Výtky má i ke stylu řízení města. A za nikoliv nepodstatný moment označuje i starostovu kauzu spojenou s budovou bývalé pošty, v níž se Penta angažovala. Hronešová říká, že starostu Janduru upozornila, že potenciální střet zájmů podle ní znemožnil jeho schopnost změnu v centru objektivně rozhodnout.
Sama Hronešová ale připouští, že také řeší drobný osobní problém. Její manžel René Hroneš je šéf Skiareálu Špindlerův Mlýn. Hronešová vnímá, že její názory na investice do lyžování tak mohou někteří lidé vnímat jako podporu manželova zaměstnavatele. „Pokud se jednalo o nějaké peníze, samozřejmě jsem se vždy zdržela hlasování,“ popisuje, jak se možnému konfliktu zájmů v městské radě vyhýbala. A je přesvědčená, že rozvoj skiareálu by podporovala i bez manželské vazby. Matěj Dunka je z připravovaného propojení Medvědína se Svatým Petrem vysloveně nadšený: věří, že pomůže udržet návštěvníky i pracovní místa.
Adrenalinový byznys
Jiří Gajdošík, spolumajitel společnosti Aspen Hotels, která ve Špindlerově Mlýně vlastní hotely a restaurace Savoy a Soyka, popisuje podnikání ve městě jako „neustálý adrenalin“. V nejslabších měsících podle něj tržby dosahují jen čtvrtiny úrovně těch nejsilnějších. Výkyvy komplikují plánování investic i udržení personálu, hosté ale očekávají vysokou kvalitu služeb po celý rok.
Jak by se tedy mělo město podle něj vyvíjet, aby to svědčilo místnímu byznysu? Gajdošík by uvítal, kdyby příští vedení radnice pokračovalo v tom, co začalo to stávající. Za klíčové označuje propojení skiareálů, které podle něj zklidní dopravu a parkování ve městě, a stejně tak i proměnu zanedbaného centra. A přidává ještě jedno téma: stezku kolem přehrady. „Pokud se tyto tři projekty podaří uskutečnit, z pohledu cestovního ruchu se Špindl dostane na naprostou špičku lyžařsko-letních horských středisek,“ je přesvědčen Gajdošík.
Pokud jde o „Kábul“, už za pár dnů budou Špindleráci vědět, kdo za ně s developery o proměně centra bude jednat. Jestli díky němu dostane jejich město konečně důstojné náměstí, kde se budou moct společně potkávat, však ukážou až další roky.
