Moderní letiště na jižním okraji Berlína mělo být v provozu už od podzimu 2011. Od té doby musel být termín jeho otevření kvůli problémům s protipožárním zabezpečením a dalším vážným stavebním nedostatkům už čtyřikrát odložen. Naposledy se tento týden na veřejnost dostaly informace, že nebude možné dodržet loni stanovené datum 27. října 2013 a podle hlavního technika stavby je nejbližším možným termínem příští rok.
Někteří odborníci však předpokládají, že letiště bude nutné kompletně přebudovat, takže by mohlo začít fungovat až v roce 2017 a náklady na něj mohou přerůst přes deset miliard eur (256 miliard korun) z původně plánovaných asi 2,5 miliardy. Už nyní se přitom vyšplhaly na téměř dvojnásobek původní částky.
OBRAZEM: Problémové berlínské letiště
Projekt samotný i hlavní město jsou v Německu kvůli problémům s dostavbou terčem obrovské kritiky i záplavy vtipů a dění okolo něj už přerostlo v horkou politickou kauzu. Velká část viny za současný tristní stav je připisována právě Wowereitovi, který stál v čele dozorčí rady letiště. V pondělí na tento post rezignoval, dobrovolně odejít z funkce primátora ale opakovaně odmítl.
Berlínská levicová opozice se ho proto pokusila sesadit předložením návrhu na vyslovení nedůvěry. V dnešním hlasování se pro něj vyslovilo jen 62 berlínských poslanců, proti odvolání Wowereita bylo 85 zákonodárců z vládní koalice sociálních a křesťanských demokratů.
Podle průzkumu pro dnešní vydání berlínského deníku B. Z. si primátorovu rezignaci přeje už 37 procent Berlíňanů.
Nové letiště, které ponese jméno bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta a má nahradit obě nynější, ale kapacitně už nevyhovující berlínská letiště Tegel a Schönefeld, se má stát třetím největším v Německu po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu. Zpočátku chce ročně odbavit nejméně 27 milionů pasažérů, jeho kapacita má ale postupně narůst až na 45 milionů cestujících za rok.
