V rozpravě, která dnešní rozpuštění parlamentu předcházela, se opozice ostře pustila do bývalé středopravé vlády Bojka Borisova. Ta v únoru odstoupila kvůli rozsáhlým demonstracím bulharské veřejnosti, protestující proti chudobě, neutěšeným politickým poměrům a bující korupci.
„Vláda GERB (Borisovova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska) dokázala, že autoritářská moc může existovat i v rámci demokratické ústavy, pakliže je občanská společnost slabá a demokratické hodnoty ustoupí populismu,“ prohlásil například vůdce liberální strany turecké menšiny Lutvi Mestan.
„Symbolem této (Borisovovy) vlády jsou zoufalí lidé, z nichž se stávají pochodně,“ přidal se nelítostně socialistický poslanec Angel Najdenov. Narážel tak na čtyři muže, kteří se na protest upálili.
Nezbytnost jmenovat úřednickou vládu vyvolalo odmítavé stanovisko tří hlavních parlamentních stran k nabídce prezidenta Plevnelieva, aby se pokusily o sestavení vlády s řádnou parlamentní většinou. Ústava v takové situaci prezidenta zmocňuje sestavit dočasný nepolitický kabinet a vyhlásit volby.
Největší politické strany se na takovém řešení předem dohodly v reakci na vlnu masových demonstrací. Vedoucí představitelé tří hlavních stran se shodli, že jediným východiskem z nynější krize jsou předčasné parlamentní volby.
