V celé EU stoupl dluh ve čtvrtletí na 88,2 procenta z necelých 87 procent. V zemích platících eurem dluh stoupl na 92,9 procenta z 92 procent. Přitom požadavky na přijetí eura, tzv. maastrichtská kritéria, například požadují vládní dluh pod 60 procenty HDP.
„Trend zadlužování evropských zemí stále pokračuje navzdory pozitivnímu ekonomickému vývoji ve většině evropských zemí…Jak se zdá, politika omezování veřejného zadlužení je spíše minoritním politickým a ekonomickým směrem v rámci celé unie,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Růstu zadlužení se většina zemí EU podle něj nevyhne ani ve zbytku letošního roku.
„Zvyk žít na dluh je stále velmi silný stejně tak jako představa, že dalším dluhem se nejen splatí stávající dluhy, ale ještě i nastartuje ekonomický růst,“ uvedl.
V případě České republiky je pokles dluhu podle Dufka způsoben jen využíváním starých finančních rezerv. „ČR se totiž nikdy po roce 2000 nevymanila z rozpočtových deficitů,“ dodal. Vládní dluh je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů.
Nejvíce zadluženou zemí je Řecko (168,8 procenta HDP). To ale v prvním čtvrtletí zadlužení ve vztahu k HDP snížilo o 8,3 procentního bodu, upozornil Eurostat. Mezi další nejvíce zadlužené země s více než 100 procenty HDP patří Itálie, Portugalsko, Kypr a Belgie. Nejnižší zadlužení mají Estonsko, Lucembursko a Bulharsko, všechny pod 30 procenty HDP.
