Jen během léta tak například Čína prodala americké bondy za bezmála 50 miliard dolarů, a objem dolarových papírů v jejím vlastnictví tak klesl o čtyři procenta. Japonsko ze svých zásob prodalo bondy za 12 miliard. Obě země dohromady drží momentálně amerických dluh v objemu kolem půldruhého biliónu dolarů.
V případě Číny se v masivních odprodejích bondů odrazil i letní propad tamních finančních trhů a úprk zahraničních investorů, kteří utíkali od čínské měny a hromadně měnili své investice na dolary. Podstatnou část dolarových rezerv má přitom Čína uloženu právě v dluhopisech americké vlády.
Zájem o americké papíry naopak rostl v případě některých evropských zemí a finančních center spojovaných s takzvanými daňovými ráji. Kupříkladu instituce registrované na Kajmanských ostrovech tak jen od června do září nakoupily washingtonské bondy za necelých 30 miliard dolarů, s obdobnou intenzitou nakupovala i Velká Británie, 14 miliard dolarů pak utratili za americký dluh investoři se sídlem registrovaným ve Francii.
