Téměř tři roky potom, co Ghana začala těžit ropu, což mělo tamní ekonomiku posílit, se zdá, že státní pokladna je prázdnější než kdy předtím. Ghana se potýká s dvouciferným procentním deficitem rozpočtu poté, co během dvou let zvýšila státním zaměstnancům platy o 75 procent.
Země tak míří do náruče Mezinárodního měnového fondu (MMF). Po subsaharské Zambii se tak letos stala již druhou africkou zemí, která jej žádá o pomoc. To je rána pro prezidenta Johna Mahamu, který měsíce trval na tom, že se Ghana s problémy vypořádá sama a pomoc nepotřebuje.
„Prezident nařídil, abychom s MMF zahájili jednání,“ cituje Reuters ministra financí Setha Terka. Rozhovory mají být zaměřeny spíše na řešení konkrétních problémů než na obecné posouzení ekonomiky.
Cedi, ghanská měna, od začátku roku oslabila nejvíce na světě, proti dolaru o celých čtyřicet procent. Je to větší pád, než jaký zažívají měny válkou sužovaných zemí Ukrajiny a Sýrie.
