Bankéři ve Frankfurtu nad Mohanem nyní vymýšlejí, jak minimalizovat dopady možného návratu Atén k drachmě. Podle informací německého magazínu se plánovači zaměřují především na to, jak udržet pohromadě zbytek eurozóny a zabránit dominovému efektu, který by po řeckém rozhodnutí mohl následovat.
Navzdory všemu ujišťování o opaku nyní evropští státníci tlačí na Řecko, aby zavedlo kontrolu pohybu kapitálu. Podle údajů ECB totiž Řekové ze země v posledních dnech převádějí do zahraničí přes miliardu eur denně.
Řecku se odchod nevyplatí
Jak nedávno uvedl mezinárodní měnový fond, eurozóna může případný odchod Řecka zvládnout. Státy Evropské unie v uplynulých letech vybudovaly dostatečné bariery, které zabrání přeskočení krize z jedné země do druhé, míní fond.
Naopak pro Řecko by byl odchod z eurozóny podle MMF spojen s mnohem většími náklady, než kdyby Atény provedly reformy, které po nich požaduje eurozóna.
Draghi: O odchodu se nemluví
Šéf ECB Mario Draghi před několika dny odmítl spekulace o odchodu Řecka z eurozóny jako neopodstatněné. „Pochopte prosím, že bych tuto otázku raději vůbec nekomentoval. Jakékoli moje prohlášení by mohlo být politicky využito. Spekulovat o možném vystoupení z měnové unie nemá žádný smysl,“ reagoval Draghi na dotaz novinářů španělského deníku ABC.
Řecko ve čtvrtek oficiálně požádalo země eurozóny o šestiměsíční prodloužení finanční pomoci, která by mu poskytla čas na další jednání o řešení dluhové zátěže. Premiér Alexis Tsipras ale považuje stávající záchranný program za „mrtvý“ a požaduje výrazné zvýhodnění podmínek půjčky.
