ECB rozhodla, že dluhopisy bude nakupovat minimálně do konce března 2017 proti dosavadnímu konečnému datu září 2016. Banka od letošního března v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně.
Šéf ECB Mario Draghi oznámil, že banka bude kromě státních dluhopisů nakupovat rovněž obligace komunálních a regionálních subjektů, celkový objem nákupů ale zůstane stejný. Příjmy ze splácených dluhopisů bude reinvestovat do dalších nákupů; to je další nové opatření, které podle Draghiho reálně prodlouží nákupy aktiv za horizont března 2017.
ECB snížila svou depozitní sazbu o minimálních 0,10 procentního bodu na minus 0,30 procenta. Záporná depozitní sazba znamená, že finanční ústavy musejí za své peníze uložené u centrální banky platit, což je nutí k většímu poskytování půjček. Hlavní refinanční sazbu ECB nechala beze změny na minimu 0,05 procenta.
Euro reagovalo růstem
Kurz eura po oznámeních ECB prudce vzrostl, třebaže další uvolnění měnové politiky by ho teoreticky mělo srážet. Vůči dolaru v jednu chvíli přidávalo až 2,6 procenta na měsíční maximum 1,0916 USD a vykázalo jeden z největších denních nárůstů v historii evropské měny. Ve středu přitom euro proti dolaru sestoupilo na 1,0550 USD, nejnižší úroveň od dubna.
Oba kroky byly mírnější, než analytici čekali. U depozitní sazby se vesměs odhadovalo snížení na minus 0,4 procenta. U nákupů dluhopisů trh podle agentury Reuters čekal nejen prodloužení, ale i rozšíření nákupů na 75 miliard eur měsíčně.
ECB signalizovala další podpůrné kroky již na listopadovém zasedání a pak tato očekávání dál posilovala, což trhy navnadilo na mnohem důraznější opatření. „Draghi toho zjevně hodně slíbil a málo udělal,“ komentoval to agentuře AP Ben Brettell z makléřské firmy Hargreaves Lansdown.
Akcie na evropských burzách zažily nejhlubší pokles za čtyři měsíce. Jejich širší index FTSEurofirst 300 se propadl o 3,3 procenta a sestoupil ze tříměsíčního maxima, jehož dosáhl před oznámením ECB. Stouply výnosy desetiletých vládních dluhopisů, které představují dlouhodobé úrokové sazby, a rostly také sazby na peněžním trhu.
„Největší nebezpečí je v tom, že reakce trhů může dostat ECB do nepříjemné pozice,“ řekl Nicholas Wall z firmy Invesco Fixed Income. „Výprodej dluhopisů a růst eura povede k přitvrzení měnových podmínek v Evropě, což ještě ztíží úkol zvýšit inflaci.“
Riziko zklamaných trhů
Zklamání trhů rovněž poškozuje Draghiho renomé jako šéfa banky, která až dosud udělala to, co slíbila. „Důležitá pro budoucnost je rovněž nejednohlasnost rozhodnutí. Sníží to Draghiho schopnost ovlivňovat trhy a vyvolá pochyby o jeho vlivu v bankovní radě,“ řekl Toby Nangle z firmy Columbia Threadneedle.
Draghi uvedl, že ECB měsíční nákupy dluhopisů nezvýšila proto, že prodloužení programu a reinvestice splátek považuje zatím za dostatečné opatření. Uvedl ale, že „program nákupů aktiv je flexibilní“ a „může být vždy upraven“.
Podle Reuters se na dnešním zasedání zřejmě diskutovalo i o dalších návrzích na podporu úvěrových aktivit bank, mnohé z nich ale narazily na odpor. Kritici dalších podpůrných opatření v čele se dvěma německými členy rady argumentují tím, že měnová politika je už mimořádně uvolněná a inflace je nízká zejména kvůli prudkému poklesu cen ropy, který je podle nich pro ekonomiku příznivý.
Zbytečné kroky ECB, reagoval šéf Bundesbanky
Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann označil po zasedání nové kroky ECB za „zbytečné“. Nové údaje podle něj potvrzují, že prudký pokles cen energií, který udržuje inflaci blízko nuly, ekonomiku eurozóny podporuje.
Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v listopadu na říjnové úrovni 0,1 procenta. Cílem ECB přitom je, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo těsně pod dvěma procenty.
ECB navíc dnes snížila odhad inflace pro příští dva roky. V roce 2016 čeká jednoprocentní průměrný meziroční růst cen proti zářijovému odhadu 1,1 procenta. Pro rok 2017 ECB odhaduje inflaci rovněž mírně nižší na 1,6 procenta.
Ekonomický růst v eurozóně by měl letos podle ECB dosáhnout 1,5 procenta, v září přitom banka předpovídala růst 1,4 procenta. Odhad pro příští rok nechala na 1,7 procenta a pro rok 2017 ho mírně zvýšila na 1,9 procenta.
