„Když se podíváme na naše prognózy růstu pro 2011, 2012, jasně oživujeme a situace se zlepšuje a je stále lepší ve srovnání se situací, ve které jsme byli v roce 2009, v době vrcholící krize,“ řekla Lagardeová. Růst však zůstává nevyrovnaný a rozvojové trhy rostou mnohem rychleji než rozvinuté země, jako Čína a Indie.
Lagardeová připustila, že je potřeba, aby instituce jako MMF lépe odrážely současné měnící se rozložení sil v ekonomice. Připustila i možnost, že by ve vedení organizace mohl stát někdo z rozvojových zemí. MMF však nejprve musí dokončit reformy z loňského roku, které mají dát rozvojovým zemím větší pravomoci v rámci instituce. Rozvojové země chtějí, aby skončila současná praktika, kdy v čele MMF vždy stojí zástupce z Evropy.
MMF musí podle Lagardeové nyní vyřešit řadu problémů, z nichž za nejnaléhavější považuje dluhovou krizi v eurozóně a pomoc Irsku, Portugalsku a Řecku. Potvrdila rovněž, že vedení MMF se sejde v pátek a bude jednat o uvolnění dalších peněz z pomoci pro Řecko. „V pátek bude zasedání rady MMF, na kterém budeme posuzovat čtvrtou inspekci a případně vyplacení páté tranše, která je splatná,“ citovala Lagardeovou agentura Reuters.
Lagardeová byla zvolena na pětileté funkční období koncem minulého měsíce a funkce se oficiálně ujala v úterý. Lagardeová je první ženou v čele MMF, předtím byla francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu. Lagardeová nastupuje do čela klíčové globální finanční instituce v době, kdy Evropou otřásá eskalující řecká dluhová krize, rozvojové země chtějí výrazně větší slovo v rozhodování MMF a pověst instituce podkopal skandál dosavadního šéfa. Nejvyšší funkce ve fondu se uvolnila v květnu poté, co byl nucen rezignovat Dominique Strauss-Kahn po svém obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu. Americký deník New York Post s odvoláním na nejmenovaného vyšetřovatele uvedl, že prokurátoři toto obvinění stáhnou.
