Evropská centrální banka na začátku července snížila základní refinanční sazbu o čtvrt bodu na nové minimum 0,75 procenta, ve stejném rozsahu srazila také depozitní sazbu, která se tak ocitla na nule. Účelem snížení depozitní sazby bylo donutit komerční banky ke snížení objemu vkladů, které mají uložené u ECB a rozpohybovat tok peněz v evropské ekonomice.
Komerční banky si totiž vklady u ECB velmi oblíbily. Peníze zaparkované na účtech u ECB pro ně byly snadno dosažitelné, v bezpečí, a ještě zúročené. S depozitní sazbou na nule už ale nedostávají za vklady žádný úrok.
ECB doufá, že tímto bezprecedentním krokem podpoří aktivitu na mezibankovním trhu. Teď se budou muset komerční banky podle jejích představ poohlédnout se po výnosnějších možnostech, jak zúročit nadbytečnou hotovost a nedávat peníze k ledu u ECB.
Vývoj základní úrokové sazby u ECB
Statistiky ukazují, že se objem jednodenních vkladů komerčních bank u ECB skutečně snížil. Podle Coeura by ale žádoucí efekt nastal až s posunutím úrokové depozitní sazby do záporu – třeba na mínus 0,25 procenta. ECB by tak komerčním bankám možnost bezpečně u ní peníze uložit peníze zpoplatnila.
„Je pravda, že bychom prolomily psychologickou hranici nuly. A není jasné, jestli trhy umějí fungovat s negativními úrokovými sazbami. Některé ano, ale některé také ne. Proto je nutné před uskutečněním takového kroku vše důkladně zvážit,“ prohlásil Coeure před studenty v Mexico City.
Dánsko, aby povzbudilo banky k vyššímu půjčkám, tento měsíc zápornou depozitní úrokovou sazbu zavedlo. Bude zajímavé sledovat, jestli se osvědčí. Analytici ale upozorňují, že i s nízkými úroky centrálních bank se nemění základní příčina opatrnosti komerčních bank. Tou jsou obavy, že by se jim poskytnuté půjčky nemusely vrátit.
