Evropský komisař pro energetiku a klimatickou politiku Miguel Arias Cañete na tiskové konferenci zdůraznil, že EU je první, která svůj závazek sekretariátu konference formálně odevzdala. Největší výzvou pro úspěch pařížského jednání bude nyní podle komisaře podobný krok „kritické masy“ mezinárodních partnerů. „Očekáváme, že Čína, USA a ostatní země skupiny G20 budou EU následovat a odevzdají své příspěvky do konce března,“ prohlásil Cañete.
Rozhodnutí, které chtěly některé evropské země ještě posílit, nakonec kopíruje závěry summitu EU z loňského října. Na něm bylo také rozhodnuto, že unie svou pozici pro pařížskou konferenci zveřejní v dostatečném předstihu, aby byl její názor jasně pochopitelný a transparentní.
Cílem pařížské konference je přijetí právně závazné celosvětové dohody o snižování skleníkových plynů, která by od roku 2020 nahradila Kjótský protokol z roku 1997.
Zástupci 200 zemí světa o problematice naposledy diskutovali koncem roku v peruánské Limě a po složitých jednáních se shodli jen na základních bodech budoucí smlouvy
Ten se nevztahoval například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země a Spojené státy jej nepodepsaly. Zástupci 200 zemí světa o problematice naposledy diskutovali koncem roku v peruánské Limě a po složitých jednáních se shodli jen na základních bodech budoucí smlouvy.
Říjnové závěry summitu EU kromě základního cíle snížení emisí o 40 procent počítají také s podílem výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent, nejméně o 27 procent vyšší energetickou účinností a lepším propojením energetických sítí.
„Závazky, které se dohodly, zůstávají na stejné výši,“ uvedl náměstek českého ministra životního prostředí Jan Kříž. „Jsme velmi spokojeni s tím, jak se členské státy nakonec na znění závazků dohodly,“ dodal.
Ministři životního prostředí se také poprvé zabývali návrhem Evropské komise na vznik budoucí energetické unie. Podle náměstka Kříže Česko oceňuje, že materiály zmiňuje potřebu přechodu k nízkouhlíkové energetice a zvyšování energetické účinnosti.
