„To, co Řecko požaduje, je flexibilita. To je pochopitelné,“ řekl Hollande po setkání s levicovým premiérem Alexisem Tsiprasem. „Samozřejmě, že až bude kontrola (plnění podmínek záchranného programu) dokončena, mělo by začít opětovné jednání o dluhu, aby jim bylo zmírněno dluhové břemeno,“ dodal.
Zadlužená jihoevropská země si letos v létě zajistila třetí záchranný program v celkovém objemu až 86 miliard eur (až 2,3 bilionu korun). Tsipras podle agentury Reuters prohlásil, že Řecko bude plnit závazky v rámci mezinárodní pomoci, nebude ale tolerovat zabavování majetku, které by kvůli nesplácení hypoték mohlo potkat tisíce zadlužených lidí. Pro ochranu zadlužených majitelů nemovitostí, kterým by kvůli problémům při splácení hypotéky mohla hrozit konfiskace, se vyslovil i Hollande.
Právě otázka ochrany domů a bytů, jejichž majitelé si nemohou dovolit splácet hypotéku, se podle Reuters stala jednou z překážek v jednáních s mezinárodními věřiteli, kteří jsou nyní v Aténách. Neshody podle řeckých činitelů existují i nad tím, jak řešit nesplácené úvěry v řeckých bankách. Vysoký podíl těchto nesplácených pohledávek je jedním z hlavních důvodů, proč řecké banky nemají dostatečnou kapitálovou rezervu. Řecké banky zasáhl také masivní odliv kapitálu, který nastal, když Řecku letos hrozil odchod z eurozóny.
