Západní sankce dostaly Írán do složité hospodářské situace. Země přichází o část ropných zisků a musela částečně přejít na barterový obchod. Podnikatelé si stěžují na drahý dovoz materiálu a domácnosti na růst cen. Režim v této potenciálně výbušné době zvlášť pečlivě dbá o to, kdo se stane prezidentem.
„Chameneí se obává, že špatná ekonomická situace, hospodářská rozladěnost, povede i k politické nespokojenosti,“ poznamenal pro Reuters Mehdi Chaladží z washingtonského Institutu pro blízkovýchodní politiku.
Nynější prezident Mahmúd Ahmadínežád potřetí kandidovat nemůže, navíc je u ajatolláha a jeho příznivců v nemilosti. Kořeny sporu spadají do předchozích voleb, kdy musel Chameneí krvavě potlačit vzpouru opozice, aby udržel Ahmadínežáda u moci. Nyní má zřejmě pocit, že mu neloajální politik nestál za toto úsilí. Prezident zejména v personálních otázkách prosazoval svou vůli proti jeho přáním.
„Ahmadínežád ví, že jestliže se stane bývalým prezidentem bez moci, všichni jeho lidé budou odstraněni,“ podotkl Chaladží. Čeká se proto, že tomu bude chtít předejít pokusem protlačit do prezidentského křesla svého spolupracovníka a příbuzného Esfandjara Rahíma Mašaeje. Mezi Íránci se dokonce pokouší vzbudit dojem, že jeho kůň je příslibem určitých reforem. „Pokud mám popsat Mašaeje jedním slovem, musím říct, že je to muž jara, jara a jara,“ vzkázal Ahmadínežád před pár dny.
V tom, kdo všechno se klání nakonec zúčastní, bude jasno až v květnu. Chameneí ale už legislativním omezením věku prezidenta na 45 až 75 let a dalšími restrikcemi zajistil, aby mimo hru zůstal například respektovaný exprezident a kritik režimu Alí Akbar Hášemí Rafsandžání. Opozice v tomto ovzduší vyzývá k bojkotu voleb. Lidé se však bojí, že by mohli být za neúčast perzekvováni. Režim totiž potřebuje vysokou účast ke stvrzení své legitimity. Chameneího aktuální hrozby tak nejspíš souvisejí s jeho snahou vzbudit dojem, že je třeba semknout se proti vnějšímu nepříteli.
Obama ujistil Izrael podporou USA jsou odhodlány zabránit Íránu vyzbrojit se jadernou zbraní, ujistil americký prezident Barack Obama Izrael při jeho návštěvě. V otázce jaderného programu Teheránu je podle něj ještě čas na diplomatické řešení, všechny možnosti jsou ale otevřené, řekl Obama po setkání s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Dal tak jasně najevo, že USA by v případě nutnosti zasáhly proti jadernému vyzbrojení Íránu i vojensky.
