Íránci potlačili obavy z manipulace hlasování, k urnám dorazily téměř tři čtvrtiny oprávněných voličů. Rúhání získal 50,7 procenta hlasů. V jeho vítězství – navíc hned v prvním kole – přitom věřil málokdo. Bylo však jasné, že právě vysoká účast mu může pomoci.
Přestože duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí nedal voličům žádné konkrétní doporučení, za největší favority klání byli považováni zastánce tvrdé linie vůči Západu Saíd Džalílí a populární starosta Teheránu Mohammad Báker Kálíbáf. Šéf metropole skončil se sedmnácti procenty druhý, lídr Nejvyšší rady národní bezpečnosti získal „jen“ jedenáct procent.
„Někteří lidé se objímají a pláčou. Jsme tak šťastní. Nemůžeme uvěřit tomu, že konečně nastala změna,“ popsal agentuře Reuters atmosféru v Teheránu nejmenovaný oslavující. Podobně se vyjádřila další stoupenkyně budoucího prezidenta.
„Nebyla jsem takto šťastná celé čtyři roky. Cítím, že jsme částečně dosáhli toho, o co jsme usilovali od předchozích voleb. Konečně respektují naši volbu. Je to vítězství reforem a všech nás reformistů,“ zdůraznila.
Západní země reagovaly na Rúháního úspěch mnohem skeptičtěji, přesto ho považují v dané situaci za nejlepší možný výsledek. I když je Rúhání oddaný režimu, v zahraničí je bývalý vyjednávač o jaderném programu známý svou rozvážností. Sice od něj lze jen těžko očekávat dalekosáhlé ústupky, slibuje však „politiku konstruktivní interakce se světem“.
Americký ministr zahraničí John Kerry připomněl, že vítěz během předvolební kampaně opakovaně Íráncům slíbil, že se zasadí o rozšíření jejich práv. „V dalších měsících bude mít příležitost svůj slib íránskému lidu dodržet,“ podotkl.
