Janukovyč cítí větší šanci na Východě

ukrajinský prezident Viktor Janukovyč

ukrajinský prezident Viktor Janukovyč Zdroj: profimedia

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je pod trojím tlakem. Brusel po něm žádá, aby pustil expremiérku Juliji Tymošenkovou, nebo nebude podpis asociační dohody. Rusko chce, aby nic nepodepisoval, jinak nedostane slevu na plyn. A Mezinárodní měnový fond ho vyzývá ke zvýšení cen plynu pro domácnosti, v opačném případě Kyjev neuvidí peníze.

Do nezáviděníhodné situace se prezident dostal, protože si za tři roky nedokázal zvolit mezi Západem a Východem. Západním směrem ho tlačili účastníci včerejšího summitu EU-Ukrajina. Hlavním tématem byla dohoda o přidružení země k unii, její podpis vázne především kvůli kauze vězněné expremiérky. Unijní partneři žádají propuštění jak Tymošenkové, tak exministra vnitra Jurije Lucenka. Jako vějičku si Janukovyč zatím odvezl úvěr ve výši 610 milionů eur.
Ten mu však nebude stačit k vyžehlení pře s východním sousedem. Nad napjatým ukrajinským rozpočtem se totiž stále vznáší hrozba sedmimiliardové faktury od Gazpromu za neodebraný plyn.

„Odmítli jsme zaplatit tyto pokuty a nyní jednáme,“ řekl prezident v těchto dnech. Málokdo pochybuje o tom, že Moskva by nad platbou mávla rukou, kdyby Kyjev kývl na vstup do celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. A zřejmě by šla dolů i cena suroviny, která se vyšplhala na 430 dolarů za tisíc krychlových metrů.

Zatím se nezdá, že by prezidentovi špatnou finanční situaci pomohl vyřešit Mezinárodní měnový fond, jenž dává najevo, že Ukrajině nepřiklepne úvěr ve výši 15 miliard dolarů, dokud nepřehodnotí rozpočtovou politiku. Jde hlavně o nepopulární krok v podobě růstu účtů domácností za plyn. Janukovyč ale v pátek v televizi slíbil pravý opak. „Můžete si tím být jistí. Nebudeme zvyšovat ceny plynu ani pro veřejnost ani pro průmysl,“ řekl divákům.

Média si to vykládají tak, že se přiklání k východnímu směru a doufá v brzkou dohodu s Moskvou. Rusko by bylo totiž ke slevám svolnější i tehdy, kdyby se mu podařilo získat ukrajinský systém plynovodů. „S největší pravděpodobností naše trubky nikomu neprodáme. Možná budou pronajaty způsobem, který bude zahrnovat údržbu přenosového systému,“ uvedl Janukovyč. Jeho tendence naznačila i výtka evropským partnerům, že se za Ukrajinu v plynovém sporu s Gazpromem nepostavili.

Slova bývalého vicepremiéra a poslance vládní Strany regionů Serhije Tihipka ale svědčí o tom, že v Kyjevě dosud panuje částečná víra v možnost šikovného balancování mezi směry. „Především bychom měli být zaměřeni na Evropskou unii, jelikož její trh je větší,“ uvedl s tím, že v případě celní unie prosazuje model 3+1, tedy ani vevnitř ani venku. O tom ale Rusové dosud nechtěli nic slyšet.