Juncker: EU nepotřebuje k migraci summit, ale prosazení pravidel
Například Maďarsko, Německo, Itálie a Řecko byly požádány o vysvětlení nařízení týkajícího se snímání otisků prstů imigrantů a žadatelů o azyl tak, aby bylo možné je později znovu identifikovat.
Komise ale s těmito státy zatím nezahájila formální řízení pro možné porušení unijní legislativy. Naopak s přejímáním příslušných předpisů a jejich prováděním hodlá zemím jako je Itálie či Řecko pomáhat spolu s příslušnými agenturami jako jsou Frontex či Europol. Šéf unijní exekutivy nedostatky v právní úpravě členských zemí v The Irish Times komentoval poznámkou, že opatření, která v souvislosti s migrační krizí komise navrhla už na jaře, musí nyní členské země naléhavě přijmout.
„A to také ty, které s tím dosud váhaly. Letní dramatické události ukázaly, že nyní musíme konat a skutečně uvést do praxe společnou evropskou azylovou a uprchlickou politiku,“ napsal Juncker.
Letní dramatické události ukázaly, že nyní musíme konat a skutečně uvést do praxe společnou evropskou azylovou a uprchlickou politiku
Mluvčí komise Margaritis Schinas připomněl řadu kroků, jež v souvislosti s migrací komise předložila už v květnu. „Získáváme dojem, že někteří teprve teď objevují to, co my jsme navrhovali už tehdy. Bylo by proto dobré se procvičit a podívat se, co přesně je v květnovém textu,“ odvracel mluvčí na bruselské poměry nezvykle tvrdě kritiku znějící z různých hlavních měst EU.
Připomněl také, že tehdejší návrh na mimořádné přerozdělení 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka do jiných zemí EU podle určitého systému kvót je v zásadě stále na stole a země unie jej mohou přijmout většinovým rozhodnutím.
Přesně za týden předstoupí ve Štrasburku před europoslance s projevem „O stavu unie“. Právě tam hodlá představit nejnovější návrhy svého týmu, jak gradující krizi řešit na evropské úrovni. První kritiku si zřejmě vyslechne bezprostředně - v europarlamentu sedí i politici jako je šéfka francouzské protipřistěhovalecké a protiunijní Národní fronty Marine Le Penová.
O návrzích komise budou moci ale především jen o několik dní později poprvé diskutovat ministři spravedlnosti a vnitra unijních zemí. Jejich mimořádné jednání k migrační problematice je svoláno na pondělí 14. září. Jedním z komisí navržených bodů by mělo být ustavení trvalého krizového mechanismu přerozdělování části žadatelů o azyl z migrací nejpostiženějších zemí mezi ostatní členské státy unie. Komise tento svůj záměr ostatně oznámila už na jaře, když předložila své první návrhy k řešení uprchlické krize.
Země si ještě ani nerozebraly dohodnutých 32 tisíc uprchlíků
Země EU ale zatím nesplnily ani dohodu z červnového summitu EU o dobrovolném „rozebrání“ 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka: dostaly se jen k číslu okolo 32 tisíc. Agentura Frontex přitom uvádí, že hranice unie od ledna do června překonal více než desetinásobek tohoto počtu.
Ještě do konce měsíce hodlá také komise předložit návrh společného celoevropského seznamu „bezpečných zemí původu“ tak, aby při posuzování žádostí o azyl například u lidí ze západního Balkánu platila ve všech státech unie stejná pravidla.
Reportáž: Každou noc se snaží do Maďarska dostat stovky běženců
