V Gironě na severu si policie předvedla pět lidí, kteří hlasování narušovali. Referendum se koná navzdory tomu, že ústavní soud v Madridu hlasování pozastavil s odůvodněním, že teprve zhodnotí, zda je legální.
Jedná se fakticky o jakýsi průzkum veřejného mínění, při kterém zájemci ale vhazují od devíti hodin do nejméně 20 hodin své hlasy do 6430 uren umístěných v základních a vysokých školách jako při skutečných volbách. V „komisích“ je více než 40 tisíc dobrovolníků. Chybějí však seznamy voličů a úřední komise dohlížející na průběh hlasování, které je tak jen symbolické, bez právní hodnoty. Přesto hlasovací urny přilákaly dosud 1,9 milionu Katalánců.
Lidé mají odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Katalánsko stalo státem? V případě kladné odpovědi, mohou zaškrtnout i souhlas či nesouhlas s druhou otázkou: „Chcete, aby tento stát byl nezávislý?“ V případě záporné odpovědi na první otázku, už přitom nelze odpovědět na druhou.
Útok na urny
V Gironě se několik lidí pokusilo narušit hlasování v jedné ze škol. Útočili na voliče a pokoušeli se zničit urny. Policisté je nakrátko zadrželi a pak propustili na svobodu s tím, že o jejich dalším osudu později rozhodne soudce. Jsou obviněni z násilností a rušení veřejného klidu.
Akci podle agentury RIA Novosti monitoruje osm poslanců z Belgie, Francie, Slovinska, Švédska a Británie. Pozorovatelé mají v plánu navštívit asi 30 hlasovacích míst.
Konzervativní ústřední vláda v Madridu se snahy Katalánců o plebiscit snaží neustále mařit zejména pomocí ústavního soudu. Podle ní je jakékoli zpochybňování španělské celistvosti neústavní. Premiér Mariano Rajoy v sobotu prohlásil, že nikdo nezničí jednotu Španělska, dokud bude on u moci.
| Katalánsko |
|---|
| Katalánsko (katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña, okcitánsky Catalonha) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást Aragonského království, je velkoměsto Barcelona, v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska. |
Předseda regionální vlády v Katalánsku Artur Mas v sobotu vyzval své spoluobčany v provincii k široké účasti a upozornil, že jakýkoli zákrok proti „konzultaci“ by byl útokem na demokracii. Madrid ale naznačil, že žádné silové protiopatření nechystá. Chce nicméně sbírat důkazy o tom, že akci organizuje regionální vláda, aby ji mohl pohnat k soudu pro „občanskou neposlušnost“, upozornila televize France 24.
„Navzdory ohromným překážkám jsme byli schopni připravit urny a hlasovat,“ sdělil dnes Mas, když odevzdal hlas v jedné z barcelonských škol.
Katalánský kabinet na kritiku, že k akci zneužívá státních budov, odpověděl, že uhradí veškeré náklady spojené s hlasováním.
Fronty a slavnostní atmosféra
U mnoha hlasovacích místností se tvořily fronty a vládla slavnostní atmosféra. „Hlasovala jsme pro nezávislost, protože se cítím odjakživa hlavně Katalánkou. V minulosti jsem tak radikální nebyla, ale to ze mne udělaly zákazy z Madridu,“ řekla agentuře AP 44letá učitelka Núria Silvestreová.
Klasické průzkumy ukazují, že většina Katalánců je pro referendum, ale že jsou velmi rozděleni ohledně toho, zda chtít samostatnost, nebo jen větší autonomii. Ze 7,5 milionu Katalánců jich může hlasovat 5,4 milionu, přičemž musejí být starší 16 let.
Podle agentury AFP by se podle nejoptimističtějších odhadů měly hlasování zúčastnit nanejvýš dva miliony osob. Právě to, jaká bude účast, bude měřítkem pro katalánské zastánce nezávislosti, nakolik má jejich politika podporu.
Ústavní soud dvakrát nařídil symbolické referendum zrušit, na což Mas, dříve přívrženec umírněného nacionalismu katalánské buržoazie a později stoupenec nezávislosti, odpověděl přitvrzením tónu a označením španělského státu za „nepřítele“. Hlasování označil za „legitimní sebeobranu“ Katalánců.
