Klaus připomněl současné obavy některých zemí, které se v reakci na fukušimskou nehodu rozhodly přestat stavět nové jaderné elektrárny a některé se dokonce rozhodly opustit jadernou energii jako takovou. Česko ale podle prezidenta zůstává jaderné energetice nakloněno.
„Za Českou republiku říkám, že to, co se stalo ve Fukušimě, podle nás v žádném případě nezpochybňuje argumenty pro jadernou energetiku. Tyto argumenty jsou silné, ekonomicky racionální a přesvědčivé,“ řekl český prezident. Podotkl ale zároveň, že březnové japonské události byly vážnou přírodní katastrofou, a důraz na bezpečnost atomových elektráren je klíčový.
„Hlavní poučení je evidentní. I pobřežní oblasti považované za seizmicky stabilní pro výstavbu měst mohou být postiženy zemětřeseními daleko pod mořem a jaderné elektrárny by měly být stavěny v oblastech, které jsou nejméně náchylné k tomu, aby je poškodila přírodní pohroma,“ dodal na zasedání OSN Klaus.
Německo s jádrem končí, tlačí i na Česko
V Evropě k úplnému odklonu od jádra přistoupilo Německo, odkud od té doby zaznívají hlasy, že by Česko mělo následovat tamní příklad a také od jaderné energie postupně upustit. Čeští politici ale něco takového odmítají. Naopak chystají dostavbu temelínské jaderné elektrárny, která by zvýšila českou nukleární kapacitu.
Klaus již dříve rozhodnutí Německa odstoupit od jádra označil za iracionální a populistický krok. „Němci jsou normálně racionální lidé, ale tomuhle nerozumím,“ uvedl prezident v červnu v Hamburku a zdůraznil, že Česká republika hodlá nadále jadernou energii využívat.
Německá vláda po havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima nechala odstavit sedm nejstarších jaderných elektráren v zemi a poruchový blok v Krümelu. Zbývajících devět jaderných zařízení v Německu by měl potkat stejný osud v letech 2015 až 2022.
