Lagardeová také vyzvala přední světové mocnosti, aby podpořily zvýšení finančních zdrojů MMF. Měnový fond minulý týden sdělil, že potřebuje dalších 500 miliard dolarů (téměř deset bilionů korun), aby mohl lépe bojovat s dluhovou krizí v eurozóně a jejími důsledky. „Čím déle budeme čekat, tím horší to bude,“ uvedla šéfka MMF. „Musíme všichni pochopit, že toto je rozhodující moment. Není to o záchraně jedné země či regionu. Je to o záchraně světa před spirálovým poklesem ekonomiky,“ dodala. Lagardeová pochválila snahu vlád eurozóny prosadit přísnější fiskální disciplínu také ochotu Evropské centrální banky poskytovat dlouhodobě likviditu bankám. Jde však pouze o části komplexního řešení krize. Předsedkyně MMF naopak varovala před rizikem vyšších nákladů nutných pro udržení solventnosti Itálie a Španělska, což mohlo mít katastrofální následky pro systémovou stabilitu v Evropě.
Odvážnější by podle Lagardeové měly být i státy mimo Evropu, zvláštní odpovědnost mají podle ní Spojené státy americké jako největší ekonomika světa.
Italský premiér Mario Monti podle víkendové zprávy listu Der Spiegel požaduje zdvojnásobení úvěrové kapacity Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) na bilion eur (přes 25 bilionů korun). Německý ministr financí Wolfgang Schäuble však v neděli uvedl, že zatím nadále počítá s kapacitou 500 miliard eur dohodnutou v prosinci.
ESM má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Původně měl být spuštěn v polovině příštího roku. Na prosincovém summitu Evropské unie se však vedoucí představitelé členských zemí eurozóny rozhodli mechanismus ESM zprovoznit již v polovině letošního roku. O návrhu smlouvy, která bude upravovat fungování ESM, se bude jednat na dnešní schůzce ministrů financí eurozóny.
