Pro FN, stranu s výrazně antievropským a protipřistěhovaleckým programem, je to historický výsledek. Poprvé vyhrála celostátní volby a navíc s jasnou převahou. Místo současných tří europoslanců, z nichž jednou je šéfka strany Le Penová, by strana v případě potvrzení výsledků průzkumů získala v Evropském parlamentu 23 až 25 křesel. Tři nynější europoslanci FN nejsou členy žádné stávající frakce.
Národní fronta zřejmě těží z roztříštěnosti tradičních pravicových stran, ale především z přetrvávající nízké obliby současné socialistické vlády a prezidenta Françoise Hollanda. Průzkumy před volbami její úspěch předpovídaly. Le Penová po zveřejnění odhadů vyzvala k rozpuštění francouzského Národního shromáždění. „Co jiného může prezident po takovém odmítnutí udělat,“ prohlásila. „Je nepřijatelné, aby parlament v takové míře neodrážel vůli francouzského lidu.“
Socialistický premiér Manuel Valls řekl, že eurovolby ve Francii jsou „šokem, zemětřesením“. „Je to víc než varování, je to zemětřesení,“ řekl ministr zahraničí Laurent Fabius.
FN uspěla i v letošních místních volbách, kdy ovládla radnice v 11 městech. V minulosti její zakladatel Jean-Marie Le Pen skončil druhý v prezidentských volbách, ale dnešní skóre je největším úspěchem strany za čtyři desetiletí její historie.
S přibližně desetinou hlasů na čtvrtém místě skončila centristická UDI/MoDem, za nimi jsou jen s malým odstupem v průzkumech francouzští Zelení. Levá fronta (Front de gauche) má v průzkumech okolo šesti procent a republikánská Vzhůru republiko! (Debout la Republique) přibližně čtyři.
V přepočtu na europoslanecké mandáty by výsledek průzkumů znamenal pro UMP 18 až 21 europoslanců, pro socialisty 13, menší strany by získaly v parlamentu od osmi do tří zástupců. Průzkumy také ukázaly poměrně vysokou volební účast, pohybující se zřejmě mírně nad 40 procenty.
