Medveděv svůj krok počátkem týdne avizoval v rozhovoru pro britský list Financial Times. „Je velmi špatné, že v ruském parlamentu není zastoupena pravice,“ řekl prezident. „Jsem přesvědčen, že v dolní komoře by měli být reprezentanti celého politického spektra,“ dodal.
Podle nyní platného zákona se na dělení poslaneckých mandátů mohou podílet jen ty strany, které získaly nejméně sedm procent odevzdaných hlasů. Ty strany, které získaly méně, ale více než pět procent, mohou získat jeden, maximálně dva mandáty.
Státní dumě nyní dominuje strana Jednotné Rusko, jíž předsedá premiér Vladimir Putin, který v době svého prezidentského mandátu sedmiprocentní klauzuli zavedl. Reálnou opozici jeho strana v parlamentu nemá, v poslaneckých lavicích zasedají ještě poslanci levicového Spravedlivého Ruska, komunistů a nacionalistické Liberálně demokratické strany.
Ruská pravice chce před volbami sjednotit síly
Ruská liberální pravice se v poslední době snaží konsolidovat své řady před zahájením kampaně k prosincovým parlamentním volbám. Několik menších organizací a hnutí se sjednotilo v nové Straně lidové svobody (Parnas), jejímiž spolupředsedy jsou čtyři výrazné osobnosti ruské opoziční scény. Ministerstvo spravedlnosti ovšem v minulých dnech odmítlo stranu zaregistrovat s odvoláním na formální nedostatky podané žádosti.
Na sobotu je do Moskvy svolán sjezd další nové strany Pravá věc, jejímž předsedou se má stát známý ruský podnikatel, miliardář Michail Prochorov. Pilířem programu strany je boj proti státním monopolům, za reformu vzdělávání a zdravotnictví, ale i kritika mizerného stavu ruské justice. Podle některých ruských médií je nová strana uměle vytvořeným projektem Kremlu. Faktem je, že sám Medveděv do jejího čela onehdy doporučil vicepremiéra Alexeje Kudrina. Ten ovšem kandidaturu odmítl.
Příští parlamentní volby se v Rusku budou konat letos v prosinci. Předpokládá se, že pokud Medveděvův návrh na snížení prahu pro vstup do parlamentu poslanci schválí, bude poprvé uplatněn až v dalších parlamentních volbách v roce 2016.
