Možná nejmocnější politička Evropy bere měsíčně podle tamních médií necelých 23 tisíc eur (přes půl milionu korun) včetně příplatků na reprezentaci a poloviny poslaneckých diet, na něž má v úřadu nárok. Její základní měsíční plat je podle Svazu plátců daní 16 020 eur (přibližně 394 tisíc korun). Ročně si přijde asi na čtvrt milionu eur, a to je podle Driftmanna málo.
„Ti, co nesou v naší republice největší odpovědnost, musí být řádně placeni. V případě kancléřky by takovým řádem mělo být 500 až 600 tisíc eur,“ soudí předák DIHK.
„Vedoucí firmy s více než tisícem zaměstnanců dostává běžně půl milionu eur ročně a mnohdy i víc. Pak by někdo, kdo nese odpovědnost spolkové kancléřky, na tom neměl být hůř,“ zdůvodnil Driftmann svůj návrh ve Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Narážel tím na odměny špičkových německých manažerů, kteří si za rok přijdou na mnohamilionové částky. Jedničkou v tomto ohledu je šéf automobilky Volkswagen Martin Winterkorn, který loni vydělal okolo 17 milionů eur (přibližně 419 milionů korun).
Driftmannův návrh však narazil na nesouhlas německé opozice, podle níž míří špatným směrem. „Nejde o to vylepšovat platy politikům, ale omezovat obří platy podnikatelů a manažerů v průmyslu,“ prohlásil místopředseda poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) Joachim Poss.
Nepochodil ani u odborů, jejichž organizace Verdi se už několik týdnů stávkami snaží přimět vládu, aby přidala zaměstnancům ve veřejných službách 6,5 procenta, minimálně však 200 eur. „Platy se čím dál tím víc od sebe vzdalují. Tady manažer se 17 miliony eur ročně jako pan Winterkorn, támhle zdravotní sestra s pár stovkami eur měsíčně,“ kritizoval odměňování v Německu šéf Verdi Frank Bsirske, podle něhož by se příjmy nad milion eur měly danit 70 procenty.
Kancléřka, jejíž vláda se snaží snižovat zadluženost země, se k návrhu předáka nevyjádřila. Na internetových diskusních fórech se ale překvapivě našlo dost Němců, podle nichž by si Merkelová zvýšení gáže zasloužila.
Německá domácnost v současnosti podle propočtů Rýnsko-vestfálského institutu pro hospodářský výzkum průměrně vydělává 2700 eur (asi 66 500 korun) měsíčně čistého. Vlnu nevole vyvolalo nedávno přiznání doživotní renty exprezidentu Christianu Wulffovi, který v únoru rezignoval po 20 měsících v úřadě. Dvaapadesátiletý politik tak má pobírat 199.000 eur (4,9 milionu korun ročně. K tomu má nárok na placenou kancelář s asistentem a auto s řidičem.
