Mexiko začíná být konkurencí pro Čínu

Barack Obama v Mexiku

Barack Obama v Mexiku Zdroj: ctk

Firmy ze Spojených států v poslední době začínají obracet pozornost k Mexiku. Přitahuje je slábnoucí drogové násilí a sílící ekonomika. Zajímají je nejen mexické ropné rezervy, uplatnění nacházejí i další společnosti. Pro některé je jižní soused lákavější možností než Čína nebo jiné asijské země.

Důvodem je růst mezd v průmyslových čínských provinciích, který v kombinaci s nízkými náklady na přepravu činí Mexiko stejně konkurenceschopným. Navíc země nenabízí jen levnou pracovní sílu, její devízou začínají být i vysoce kvalifikovaní pracovníci. Ročně „vyprodukuje“ desítky tisíc absolventů technických vysokých škol.

Na dění ve státě se čtvrtými největšími ropnými rezervami na světě upírají pozornost těžební giganti, které přitahuje vládní příslib širšího otevření klíčového odvětví soukromníkům a zlepšení infrastruktury. Stěhují se tam ale i podnikatelé ze zcela jiných oblastí.

Příkladem je firma 3D Robotics vyrábějící drony, kterou částečně založil podnikatel ze Silicon Valley, částečně má místní kořeny. Svoji výrobu rozjela původně v Číně, ale pak zjistila, že pro ni bude přinejmenším stejně výhodné produkovat sofistikované výrobky v americkém San Diegu a nedaleké Tijuaně, která se stává velkým mexickým byznys centrem.

„Pokud spočítáte naše náklady, vyjde to v současnosti nastejno jako v Šen-čenu,“ vylíčil BBC podmínky představitel společnosti Chris Anderson. „A když k tomu připočtete všechny vnější náklady – čas, přepravu a jednoho dne zřejmě i ekologické náklady, začíná to být stejné jako v Číně všeobecně a z inovační perspektivy dodavatelské řetězce fungují lépe,“ dodal.

„Kamion můžeme dostat na americkou stranu během pár hodin,“ zdůraznil pro Wall Street Journal výhody mexického podnikání i Francisco Uranga ze společnosti Foxconn. Podobně mluví i zástupce společnosti GJO Global, jež vyrábí například protézy. „Padesát procent toho, co jsme byli zvyklí dovážet z Číny, nyní vyrábíme v tomto zařízení,“ řekl šéf výroby v Tijuaně Armando Vega Garduno.

Mexiko je navíc jednou z mála zemí, kde se v poslední době zvýšil zájem o americké zboží. Podle časopisu Forbes činil vývoz do této země loni téměř 14 procent veškerého exportu z USA.

Před pár dny se o rozvoji vzájemných ekonomických vztahů bavil mexický prezident Enrique Pena Nieto se svým americkým protějškem Barackem Obamou. Spojené státy si od něj slibují i pokles nelegální imigrace. Má vzniknout speciální komise, ve které bude zasedat i viceprezident Joe Biden. Bude mimo jiné podporovat mladé podnikatele na obou stranách hranice.

Enrique Peňa NietoEnrique Peňa Nieto | ctk

Ambiciózní prezident usiluje o rozsáhlé reformy

Mexický prezident Enrique Pena Nieto nastoupil na konci uplynulého roku do úřadu s ambiciózními plány na zrychlení ekonomického růstu, který se pro letošek odhaduje na 3,5 procenta. Chce, aby padly tradiční monopoly, zvýšila se ropná produkce, zlepšilo se státní hospodaření a prosperovala zejména střední třída. O reformy se pokoušeli i jeho předchůdci, analytici však míní, že současná hlava státu jde mnohem dál.

Mimo jiné se pokouší zavést soutěž na poli telekomunikací, vytvořit nový daňový zákoník a zlepšit vzdělávací systém. Usiluje ale především o to, aby státní těžařský kolos Pemex mohl uzavírat partnerství se zahraničními společnostmi, což by nastartovalo nové možnosti.

Ropná společnost pokrývá rozpočtové výdaje země zhruba z třetiny, potýká se však s mnoha problémy. Současná pole vysychají a Pemex potřebuje know-how, jak dobývat rezervy ukryté v poušti nebo moři. Ropný export do Spojených států v současnosti klesá. Poprvé od roku 1994 se dostal pod milion barelů denně, poznamenal Washington Post.

„Je to praktická reforma, která dovolí zavést nové technologie, jež postrádáme, a urychlí růst našich energetických zdrojů tak, aby klesly náklady na elektřinu pro mexické rodiny a podnikatele,“ hájí své záměry prezident.

Jenže jednání o reformách brzdí opozice, protože prezidentova středová Institucionální revoluční strana nedisponuje v parlamentu většinou. Partaj navíc nemá mezi lidmi příliš dobré jméno, je obviňována mimo jiné z kupování hlasů voličů s využitím státních prostředků.