„Žádáme řecké úřady a soukromý sektor, aby nalezli dohodu v příštích dnech,“ řekl Juncker po mnohahodinovém jednání krátce po půlnoci.
Dohoda o dobrovolném seškrtání řeckých dluhů ze strany soukromých investorů by měla zajistit, že řecké zadlužení do roku 2020 klesne na úroveň 120 procent hrubého domácího produktu. Uskutečnit by se to mělo formou výměny řeckých dluhopisů za nové.
Juncker podotkl, že eurozóna chce u nových dluhopisů, které by se v rámci dohody vyměnily za ty staré, průměrný úrok výrazně pod úrovní, s jakou počítala nabídka zástupců soukromých investorů. U ní se hovořilo v médiích o zhruba čtyřech procentech.
Juncker také zdůraznil, že nikdo v eurozóně nechce, aby Řecko odešlo z eurozóny. „Pro všechny z nás je budoucnost Řecka v eurozóně,“ řekl.
„Dobrovolný“ charakter odpuštění valné části řeckého dluhu u soukromých věřitelů je podmínkou pro to, aby se Řecko technicky neocitlo ve stavu platební neschopnosti. V opačném případě by se spustila vlnu nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů.
Řecko nemá na další jednání moc času. Už 20. března má totiž splatit část státního dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (367 miliard korun). Už nyní je jasné, že na to nebude mít peníze. Do té doby tak už musí mít zajištěný druhý záchranný úvěr za 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč), který si země loni v říjnu dohodla s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ten ale počítá právě s dobrovolným zapojením soukromého sektoru.
