Peníze mají podle ruské agentury zacelit mezery v krymských financích, které jsou deficitní. Moskva pravidelně dotuje rozpočty řady ruských republik, krajů a oblastí, jen letos federální rozpočet počítá se subvencemi kolem 345 miliard rublů.
Ruské náklady na připojení Krymu nejspíše ještě stoupnou. List Vedomosti napsal, že minimální výši ruské finanční pomoci Krymu v letošním roce úřady odhadují na 100 až 130 miliard rublů, asi 56 až 73 miliard korun, ale ve skutečnosti bude finanční injekce ještě větší. Možná na Krym půjde celá „protikrizová rezerva“, vytvořená z penzijních úspor Rusů, tedy více než 240 miliard rublů, asi 134 miliard korun. Ani to prý nemusí stačit.
„Krym se stal ruským, a to znamená, že tamní důchody a platy státních zaměstnanců mají dosáhnout ruské úrovně,“ poznamenal list. Kolik to ale bude stát, má ministerstvo financí spočítat do poloviny dubna. To se ale stále ještě nebere zřetel na výdaje určené na rozvoj poloostrova, na silnice a energetiku.
Most jako spojnice
Krymská ekonomika násilným oddělením od vnitrozemské Ukrajiny podle expertů utrpí. Region je málo rozvinutý a trpí velkým nedostatkem vody. Přestože Kyjev ani po násilném ruském záboru nepřerušil dodávky vody a energií pro krymské podniky a domácnosti, závislost na pomoci Moskvy podle odborníků výrazně poroste.
Rusko nemá s Krymem suchozemskou hranici a v případě ukrajinské blokády může poloostrov stihnout kolaps. Ruská vláda se proto rozhodla vybudovat silniční a železniční most mezi východem Krymu a ruskou pevninou. Stavba mostu spojujícího krymské město Kerč s ruským Krasnodarským krajem má trvat až tři roky.
