O nutnosti posílit obranu kybernetického prostoru se mluví už delší dobu. Podle některých zpráv především východní členské země NATO již v minulosti čelily útokům na své sítě nebo webové stránky, ze kterých podezíraly Rusko.
Podle odborníků bude kybernetický prostor v budoucnosti nabývat stále více na důležitosti. Většina moderních systémů - od evidence pacientů v nemocnici až po řízení dopravy - je spravována přes počítače. Schopní hackeři tak mohou napáchat nedozírné škody a způsobit chaos v napadené zemi. Přitom ani neopustí místnost s počítačem.
Stoltenberg na tiskové konferenci řekl, že lídři NATO slíbili zesílit ve svých zemích kybernetickou obranu a zároveň uznali kybernetický prostor za novou „operační doménu“. „Znamená to lepší ochranu našich počítačových sítí a našich misí a operací, s větším zaměřením na kybernetický trénink a plánování,“ řekl Stoltenberg.
Na kybernetickou obranu se chystá i Česká republika. Zákon, který předkládá ministerstvo obrany, navrhuje, aby se kyberobraně věnovalo Vojenské zpravodajství (VZ). Vojenští zpravodajci by podle novely dostali například možnost neustálého monitorování a analyzování elektronické komunikace a provozu na síti.
Zákon ale nepočítá s tím, že by VZ mohlo sledovat komunikaci konkrétních lidí. Zpravodajcům nedává ani možnost aktivní obrany před kyberútokem, tedy vlastní kybernetický protiútok. Ministerstvo obrany počítá, že ročně do kyberobrany vloží stovky milionů korun.
Český ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se dnes před novináři zmínil také o potřebě kontroly „komunikačního prostoru“. Rusko podle něj utrácí za propagandu miliardy dolarů na zpravodajství, „cinklé diskuse“ nebo třeba na fingovaná videa natočená například o násilí migrantů. Je podle něj otázkou, jak se proti takové propagandě bránit, aby nedošlo k útoku na informační právo. „Na druhou stranu, když se tomu bránit nebudete, tak se vám to veřejné mínění pomaloučku někam posune,“ řekl Stropnický.
