Podle statistik vychází od začátku krize jeden krach na téměř 1700 samospráv. Experti však varují, že v blízké budoucnosti se situace zhorší, ohrožena jsou prý hlavně středně velká města.
Města zpravidla reagují na problémy zvýšením daní a poplatků, snížením platů zaměstnanců, omezením služeb, ale také třeba stavbou kasin. Pouhá devatenáctka států má možnost do jejich konání zasáhnout, pokud cítí nebezpečí. Michigan přitom paradoxně patří mezi státy s nejpropracovanějším krizovým programem pro své municipality.
Podle zprávy organizace Pew Charitable Trusts poslal stát od roku 1990 krizové manažery do sedmi problémových měst. Předloni navíc vláda zvýšila pravomoci těchto pověřenců zrušit smlouvy s odbory, aby mohli včasněji reagovat. Ani to však Detroitu nepomohlo.
Odborník na finanční zdraví samospráv z Kil Huh tvrdí, že guvernéři jsou aktivní, jelikož chápou bankrotové řízení jako stigma, které může ohrozit investice v oblasti. Podle něj se přesto mnoho států drží od problémů svých obcí zpátky. „Místo aby vyhledávaly strádající obce, například Pensylvánie pomáhá městům až poté, co vyhlásí stav finanční nouze,“ poznamenal. Dodává však, že mnohé vlády mají dost svých vlastních rozpočtových problémů.
Mezi ně patří například Illinois, kde leží Chicago, třetí největší americké město. Někteří odborníci varují, že by ho vzhledem k devatenáctimiliardovým penzijním závazkům mohl potkat podobný osud jako Detroit. Naposledy agentura Moody’s snížila jeho rating s tím, že město čelí „obrovské zátěži“. Na pozoru se musí mít také města, jako jsou Cincinnati, Minneapolis, Santa Fe, či Honolulu.
Problémy samospráv přitom nepůsobí pouze penze, další tikající bombou je také zdravotní péče o vysloužilé pracovníky obcí. Podle některých expertů je však situace v Detroitu natolik specifická, že není třeba obávat se nového trendu krachů velkých měst.
