„Nákup státních dluhopisů považuji za nejzazší prostředek měnové politiky,“ řekla Lautenschlägerová, podle níž zatím situace v eurozóně nedospěla tak daleko, aby bylo nutné jeho uplatnění. „Měli bychom spíš počkat, než začnou plně účinkovat opatření, která jsme přijali před nedávnem,“ dodala.
ECB loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. I přes přijatá opatření ale v prosinci meziročně klesly spotřebitelské ceny o 0,2 procenta.
Nelze prý mluvit o deflaci
Podle Lautenschlägerové ale i přes pokles cen nelze mluvit o deflaci.“Pozorujeme dlouhodobě nízkou míru inflace, mimo jiné kvůli tomu, že prudce klesly ceny energií a potravin. Momentálně ale není patrné, že by spotřebitelé počítali s trvale klesajícími cenami a měnili kvůli tomu své chování,“ řekla.
Německá členka vedení ECB také zpochybnila argument, že uvolnění měnové politiky může přispět k poskytování komerčních úvěrů. „Bankám na jihu Evropy nechybí likvidita, o to se ECB postarala svými opatřeními v minulých měsících. Mnoho bank se ale obává poskytovat úvěry, protože je podle nich velké riziko, že je dlužníci nedokážou splatit,“ uvedla Lautenschlägerová.
Upozornila také na to, že by nákupy státních dluhopisů ještě snížily úrokovou míru pro půjčky evropských zemí. Tím by podle ní klesl tlak na provedení strukturálních reforem v jižních státech eurozóny. Reformy přitom Lautenschlägerová považuje za nutné pro obnovení konkurenceschopnosti těchto zemí.
