Případ se vztahuje k událostem ze začátku roku 2012, kdy se Řecko snažilo vypořádat s vážnou finanční krizí. Soukromí věřitelé na počátku onoho roku souhlasili s restrukturalizací řeckého dluhu. V rámci dohody přijali snížení nominální hodnoty dluhopisů ve svém držení o 53,5 procenta. Řada těch, kdo nabídku na výměnu cenných papírů předloženou Řeckem nepřijala, se poté obrátila na německé soudy.
Německá justice pak požádala Soudní dvůr Evropské unie (ECJ) o vyjádření, zda žaloby na náhradu škody, které na Řecko podaly soukromé osoby coby držitelé státních dluhopisů, spadají do kategorie „věci občanské a obchodní“. To je kategorie, která žalující straně umožňuje doručit žalobu na Řecko.
ECJ dnes konstatoval, že spadají. Verdikt nejvyššího evropského soudu ale nehovoří o tom, zda by případné náhrady škody měly být poskytnuty.
Eurozóna v únoru 2012 rozhodla, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. První program mezinárodní pomoci hluboce zadlužená země obdržela v roce 2010.
