Databáze uvádí vedle společností vytvořených v daňových rájích vedle jmen a adres, ke kterým majetkové stopy vedou, ale také názvy firem a jména prostředníků, kteří s ustavením offshoreových subjektů pomáhali.
Zpravidla jsou to právní kanceláře, které jménem svého klienta vznik společnosti řešily. Zveřejněny naopak nebyly záznamy z bankovních účtů či korespondence. Samotné uvedení na seznamu automaticky neznamená, že daná osoba se dopustila protiprávního jednání. To připomíná i ICIJ.
Kauza Panamské dokumenty (Panama Papers) vypukla 3. dubna, když několik předních světových médií začalo zveřejňovat informace z více než 11,5 milionu dokumentů panamské právní firmy Mossack Fonseca, ze kterých vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.
Žádná obvinění
Právní společnost Mossack Fonseca jakákoli pochybení popírá a tvrdí, že se stala obětí hackerů. Hájí se také tím, že za 40 let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti.
Dokumenty se týkají i desítek prominentních politiků a byznysmenů. Kvůli kauze rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce. Cameron veškerá obvinění odmítl a zdůraznil, že veškeré aktivity jeho rodiny byly v souladu se zákony.
