Ve dvoumilionovém Kosovu žije podle odhadů 130 až 150 tisíc Srbů. Radikalizace jejich postojů v podobě žádostí o ruské občanství je patrná zejména na severu, kde žije velká srbská komunita. Její členové nejsou spokojeni se svým postavením a osamostatnění Kosova zásadně odmítají.
Moskva tento týden oznámila, že ruský prezident Dmitrij Medveděv pověřil ministerstvo zahraničí, aby pro kosovské Srby připravilo odpověď. „Rusko nepochybně musí nějak podpořit národ, který je nám duchovně blízký a který se ocitl v tak složité situaci,“ prohlásil stálý zástupce Ruska při Severoatlantické alianci Dmitrij Rogozin, když o Medveděvově pokynu ve středu informoval. V té době byl přitom k dispozici údaj, že o ruské občanství má zájem „pouze“ 20 tisíc kosovských Srbů.
Představitelé srbských obyvatel Kosova tvrdí, že získání ruského občanství by pomohlo ochránit jejich zájmy, neboť ruská ústava zavazuje stát, aby hájil své občany, ať se nacházejí kdekoli.
Ruské pasy měla většina obyvatel Jižní Osetie v srpnu 2008, kdy se Gruzie pokusila tuto odštěpeneckou provincii vojensky znovu ovládnout. Svůj zásah do konfliktu Kreml objasňoval mimo jiné tím, že gruzínští vojáci zabíjejí ruské občany.
Právě jihoosetský model ovšem vyvolává skepsi v ruských médiích, pokud jde o šance kosovských Srbů stát se občany Ruska. „Srbové doufají, že jim ruské pasy zajistí bezpečnost, ale experti varují: pokud ruské úřady podpoří nápad kosovských Srbů, skoro nevyhnutelně to vyvolá konflikt s NATO. Navíc by Moskvě hrozilo, že si pokazí vztahy se srbskými úřady,“ napsal před několika dny ruský list Kommersant.
Na severu Kosova už několik týdnů probíhají střety mězi Srby, kteří blokují hraniční přechody do Srbska, a jednotkami NATO. V noci ze středy na čtvrtek bylo při snaze odstranit ze silnic barikády zraněno 21 vojáku Severoatlantické aliance. Obhájci barikád je napadli kameny a najížděli do nich nákladními vozy.
