Obama slíbil, že sníží výskyt podobných násilností. Usiluje o zákaz prodeje útočných střelných zbraní, omezení obsahu zásobníků a lepší prověrky kupců. Kvůli silné zbrojařské lobby však Kongresem od roku 1995 neprošel žádný větší regulační zákon, u ledu asi skončí i současný návrh. Malou naději na úspěch si zachovává už zřejmě jen plán na podrobnější zkoumání zákazníků. Část republikánských senátorů ale pohrozila, že se pokusí projednávání jakýchkoli změn zmařit.
Obama má ale na své straně i další těžkou váhu. Newyorský starosta Michael Bloomberg a jím podporovaná protizbrojařská skupina v těchto dnech přišla se „známkováním“ zákonodárců od A po F po vzoru vlivné Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). „NRA po dekády prováděla obdivuhodnou práci při sledování drobných detailů o tom, jak se členové Kongresu staví k zbrojním zákonům. Rozhodli jsme se prostě dělat totéž,“ citoval list Washington Post šéfa organizace Marka Glazea.
Z březnového průzkumu stanice CBS ale vyplývá, že u veřejnosti podpora přísnější regulace prodeje zbraní klesá. Vyjádřilo se pro ni 47 procent tázaných, po střelbě v Connecticutu to bylo o deset procent více.
Odhaduje se, že mezi Američany je rozšířeno na 300 milionů zbraní, k vlastnictví alespoň jedné se v šetřeních přiznává bezmála polovina tázaných. Místní zbrojní průmysl jen v roce 2011 vyrobil 6,54 milionu střelných zbraní, na export šel jen zlomek. Přes další tři miliony zbraní se do USA dovezly. Zbrojaři na svoji obranu argumentují, že v těžké době udržují skoro čtvrt milionu pracovních míst a loni přispěli americké ekonomice 33 miliardami dolarů.
Američané se svých koltů nevzdají
