Nová opatření plánovaná Vídní včetně kontroly hranic či zpřísnění azylového zákona podle Oltena, který se zabývá migrací na univerzitě v západoněmeckém Osnabrücku, migranty od cesty do střední Evropy neodradí. Otevřou se podle něj pouze jiné trasy jako náhrada za takzvanou balkánskou stezku, kterou na počátku roku Rakousko a následně Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie uzavřely.
Důsledkem změny rakouské migrační politiky bude to, že se pod tlak dostanou jiné evropské země, uvedl Olten. Migranti totiž chtějí do Německa a Skandinávie i nadále. Nové trasy podle vědce mohou vést přes Rusko, přes Ukrajinu či přes Bulharsko. „Na významu (jako tranzitní země) získá i Česko,“ dodal.
Nejvíce pod tlakem bude prý ale Itálie. Zcela novými tranzitními zeměmi by se pak mohly stát podle Oltena Švýcarsko a Francie, neboť migranti se nebudou už moci do Německa a Skandinávie dostat přes Rakousko, které plánuje zavést přísné kontroly na přechodu v Brennerském průsmyku. Bern a Paříž tak podle něj budou pravděpodobně další, kdo v brzké době zavede hraniční kontroly.
