Odejděte, jinak nebude mír, vyzval zahraniční vojáky šéf Talibanu
Severoatlantická aliance loni v prosinci oficiálně ukončila svou bojovou misi v Afghánistánu, v zemi ale stále zůstává asi 13 tisíc zahraničních vojáků, jejichž úkolem je pomáhat při výcviku afghánských sil. Součástí mise NATO je také 281 příslušníků české armády, z nichž většina má na starosti ostrahu spojenecké letecké základny Bagrám.
Mansúr ve svém poselství stanovil stažení všech zahraničních vojáků jako podmínku pro obnovu mírových rozhovorů Talibanu s afghánskou vládou. Prohlásil rovněž, že vláda v Kábulu musí vypovědět veškeré vojenské a jiné bezpečnostní dohody s ostatními zeměmi.
„Pokud vláda v Kábulu chce ukončit válku a nastolit v zemi mír, musí ukončit okupaci a zrušit všechny vojenské a bezpečnostní smlouvy s okupanty,“ uvedl mulla Mansúr v poselství vydaném u příležitosti nadcházejícího muslimského svátku oběti íd al-adhá.
Demonstrace jednoty
Podle agentury AP jsou Mansúrova slova pravděpodobně snahou nově jmenovaného vůdce ujistit přívržence, že se bude držet tradice svého předchůdce, zemřelého někdejšího vůdce Talibanu mully Muhammada Umara a bude před svátkem oběti zveřejňovat poselství.
Mansúr rovněž na bojovníky Talbanu apeluje, aby se sjednotili a ignorovali „marnou propagandu nepřátel“, která tvrdí, že v řadách Talibanu nepanuje shoda.
Taliban letos v červenci potvrdil dva roky utajovanou smrt mully Umara poté, co o ní informovala afghánská rozvědka, a jeho nástupcem byl jmenován mulla Mansúr. Mezi veliteli Talibanu jsou ovšem stále tací, kteří nesouhlasí s vůdčí rolí Mansúra, jenž byl v minulosti nejbližším poradcem mully Umara. Mansúrovo postavení se zlepšilo minulý týden, kdy téměř po dvou měsících sporů se za něj oficiálně postavila Umarova rodina.
Konflikt mezi afghánskou vládou podporovanou Západem a Talibanem po odchodu aliančních jednotek zesílil. Podle údajů OSN si násilí v Afghánistánu za letošní první pololetí vyžádalo asi pět tisíc obětí z řad civilistů.
