V řeči, kterou nový papež pronesl před 250 tisíci lidmi, popřál mír celému světu a zdůraznil zejména konflikty na Blízkém východě. Vyzdvihl přitom „milovanou Sýrii“, pro niž si přeje politické řešení občanské války, které by ukončilo utrpení obyvatelstva a uprchlíků. Palestince a Izraelce vyzval, aby našli odvahu k jednání a k urovnání dlouholetých sporů. Zmínil také Severní Koreu či africký stát Mali.
Požehnání Městu a světu pak František pronesl pouze italsky. Nenavázal tedy na tradici zavedenou svými předchůdci, kteří zdravili věřící v desítkách jazyků. Podle médií tak zřejmě chtěl zdůraznit svou funkci biskupa římského, zároveň toto jeho rozhodnutí proslov výrazně zkrátilo.
Papež Jan Pavel II. (v úřadu 1978-2005) po nástupu do čela církve žehnal zhruba ve třiceti jazycích, postupně však jejich počet zvýšil až na 60. Podobné množství jazyků používal i jeho nástupce Benedikt XVI., a to nejen ve velikonočním, ale také ve vánočním pozdravení. Když ve svém prvním vánočním poselství v roce 2005 několik jazyků vynechal, vyvolalo to velkou pozornost a církevní představitelé pak zdůvodňovali, že jej tlačil čas.
František nyní slaví Velikonoce poprvé v úřadu hlavy katolické církve. Na svatém stolci sedí teprve dva týdny, od svého zvolení 13. března. V úvodu své dnešní promluvy z balkónu baziliky svatého Petra dlouze hovořil o Kristově oběti, kterou si křesťané o Velikonocích připomínají. Naléhavě se obrátil na věřící a vyzval je k přijetí milosti Kristova vzkříšení a boží lásky, která pomáhá „vykvést i vyprahlé zemi“.
Dnešní Hod boží velikonoční je v křesťanském kalendáři svátkem Zmrtvýchvstání Páně, kdy se na základě biblického svědectví připomíná vzkříšení ukřižovaného Krista. Pro křesťany je neděle vrcholem Velikonoc, nejdůležitějších svátků církevního roku.
Nový papež František: konzervativní jako Benedikt XVI., soucitný jako jmenovec z Assisi
