Polský parlament dnes schválil kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci.
Podle listu Gazeta Wyborcza pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. Zákon musí nyní ještě schválit horní komora, Senát, v němž má ale vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) rovněž většinu.
Zbrzdit přijetí sporné reformy může ještě prezident Andrzej Duda. Šéf státu, který vyšel rovněž z PiS, v úterý překvapivě pohrozil, že bude zákon vetovat, pokud se kontroverzní soudní reforma nezmění a nebude přijata jím navržená změna zákona o národní soudcovské radě.
Členové rady by 30 dnů po vstoupení novely o soudcovské radě v platnost měli z tohoto orgánu odejít. Jejich nástupce mají zákonodárci po zásahu Dudy schvalovat šedesátiprocentní většinou hlasů, kterou PiS nedisponuje. Tím by se údajně zamýšlená kontrola vlády nad jmenováním rady měla oslabit. Kritici však tvrdí, že vliv vládnoucí strany bude stále příliš velký.
PiS chce také poslat do penze soudce nejvyššího soudu. Podle agentury DPA příslušná parlamentní komise v noci na dnešek přece jen přistoupila na určité změny zákona, byť prakticky všechny návrhy úprav ze strany opozice smetla ze stolu. O tom, kdo z členů nejvyššího soudu zůstane, má místo původně navrhovaného ministra spravedlnosti rozhodovat prezident. Vzhledem k politickému pozadí Dudy jde ale podle kritiků o změnu kosmetickou.
Vládní většina zákon prosadila přes středeční ostré varování EK. Její první místopředseda Frans Timmermans řekl, že poslední návrh změn soudního systému v Polsku výrazným způsobem zvyšuje ohrožení vlády práva v zemi. V této souvislosti upozornil, že se přiblížila chvíle, kdy komise navrhne členským zemím EU, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv.
Vláda svůj postup hájí tím, že nové zákony slouží občanům. Polská justice podle ní nebyla od pádu komunistického režimu v roce 1989 reformována a obviňuje ji ze zkorumpovanosti. Tvrdí přitom, že cílem není soudní systém si podřídit. Poukazuje také na to, že i v jiných členských zemích EU, jako v Německu nebo ve Španělsku, mají ministerstvo spravedlnosti nebo vláda vliv na jmenování soudců.
Opozice ale argumenty PiS odmítá. I sami občané podle ní dávají najevo starost o demokracii v Polsku a již řadu dnů demonstrují před sídlem Sejmu a před prezidentským palácem.
