Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker odklad odůvodnil tím, že řečtí politici nedokážou zaručit plnění přísných podmínek finanční pomoci i po dubnových volbách. Podle informací deníku Financial Times (FT) se ale zvětšuje rozpor mezi těmi, kteří chtějí Řecko zachránit, a jejich oponenty, podle nichž je východiskem krach zadluženého státu
Delší odklad pomoci by ale toto dilema mohl vyřešit za ně. Bez ní totiž Řecko pravděpodobně nedokáže splatit dluhopisy za 14,5 miliardy eur, což misí udělat příští měsíc.
Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn varoval před „zničujícími následky“ pokud by Řecko vyhlásilo platební neschopnost. Podle úředníků citovaných FT na cop nejrychlejší schválení finanční podpory tlačí i Evropská centrální banka a Francie.
Především těm zemím eurozóny, které si stále drží špičkové ratingy, už ale krach Řecka nepřipadá jako špatné řešení. „Německo, Finsko a Nizozemsko ztrácejí trpělivost,“ řekl listu jeden úředník. Sever EU totiž začíná věřit, že měnová unie již vybudovala dostatečné bariéry, které zabrání tomu, aby se krach jednoho člena šířil dál. Jsme „lépe připraveni, než před dvěma lety,“ prohlásil v pondělí německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle ministra německého hospodářství Philippa Röslera tento scénář vývoje „již není zdaleka tak hrozivý“. Podobná vyjádření v posledních dnech zazněla i z Nizozemska a Lucemburska.
Mezitím v Řecku vůdce Nové demokracie a pravděpodobný příští premiér Antonis Samaras prohlásil, že se pokusí v případě svého volebního vítězství změnit podmínky finanční pomoci. I kvůli tomu evropští politici své rozhodnutí odkládají.
V neděli zachvátily Řecko mohutné protesty proti rozpočtovým škrtům:
