O potřebě hluboké reformy evropské azylové politiky mluví šéf švédské vlády už od loňského roku. Země s 9,8 milionem obyvatel v roce 2015 přijala více než 163 tisíc žadatelů o azyl. Švédská vláda poté zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Obnovila také ostrahu jižní hranice, což zkomplikovalo cesty mezi Dánskem a Švédskem.
„Švédsko bude spolupracovat na tvorbě nového azylového systému v rámci EU, který by byl založen na spravedlivém rozdělení, a v jehož rámci by se o azyl žádalo v EU - a nikoli v konkrétní jednotlivé zemi. Jednoduše, pokud sdílíme vnější hranice a máme volný pohyb mezi našimi zeměmi, musíme sdílet i systém přijímání žadatelů o azyl,“ řekl Löfven. „A nedokážu si představit, jak by země, které se nepodílí na jednotném azylovém systému, mohly být zapojeny do schengenské spolupráce,“ dodal.
Obyvatelé Lampedusy nemají na uprchlíky vztek, říká právnička z úřadu OSN
