„Prostě by ho zabili,“ popsal ruský prezident vyhlídky exprezidenta Janukovyče, který se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. „Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem. Poslali jsme tam velkorážné kulomety, aby nedošlo ke zbytečným rozhovorům,“ řekl Putin.
Janukovyče ruský prezident neodsuzuje, i když připouští, že „následky jeho nečinnosti byly těžké“. Tři týdny po Janukovyčově útěku se na Krymu za ruské vojenské asistence konalo referendum, jehož účastníci se drtivou většinou vyslovili pro spojení s Ruskem.
Prostě by ho zabili
Ruskou pomoc Krymu vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině, tvrdí ruský prezident. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se prý objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin s odkazem na masové demonstrace Ukrajinců na kyjevském náměstí Nezávislosti. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal.
Za svržením proruského režimu prezidenta Janukovyče a aktivitami ukrajinské prozápadní opozice podle Putina stojí Spojené státy. „Ukrajinskou opozici formálně podporovali Evropané, ale moc dobře jsme věděli, že ji podporovali naši američtí partneři,“ konstatoval šéf Kremlu.
Svou osobní roli v loňských událostech kolem Krymského poloostrova Putin nijak nepopírá. Byla podle něj naopak ruskou předností. „Naše výhoda spočívala v tom, že jsem se tím zabýval osobně. Když se do věci vloží nejvyšší činitel, exekutiva pracuje snadněji. Oni cítí a vědí, že plní rozkaz a nedopouštějí se svévole.“
Na obranu Krymu rozkázal Putin rozmístit na poloostrově armádní systém pobřežní ochrany Bastion. „Rozmístili jsme tyto zbraně tak, aby byly vidět z kosmu. Udělali jsme to proto, aby bylo jasné, že Krym je spolehlivě chráněn,“ uvedl.
