Rakousko bylo napjaté a rozdělené na dva tábory, píší komentátoři
Zatím ještě není jasné, zda se po nedělních volbách stane rakouským prezidentem Hofer nebo jeho soupeř ze strany Zelených Alexander Van der Bellen. Rozdíl mezi nimi byl minimální a o celkovém výsledku rozhodnou korespondenční hlasy, které budou sečteny teprve během dneška.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung se prezidentské volby nepodobaly žádnému předchozímu hlasování v Rakousku. „Země byla po zavření volebních místností napjatá a rozdělená na dva tábory: pravice a naštvaní občané proti levici, středu, znepokojeným a zklamaným,“ napsal deník s tím, že volební pat ukazuje na velkou polarizaci mezi oběma částmi společnosti.
Negativní polarizace
„To, že tyto volby mohou zemi rozdělit, se očekávalo. Ale při bližším pohledu se jedná spíš o negativní polarizaci,“ píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Skoro polovině voličů Van der Bellena a každému třetímu voliči Hofera šlo především o to, aby zabránil zvolení druhého kandidáta,“ uvedl list.
Deník Die Welt konstatuje, že voliči hlasující pro Hofera dávali svým výběrem najevo i nesouhlas s politikou vládní koalice socialistů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). „Přinejmenším polovina voličů zjevně ztratila důvěru v politický systém ovládaný SPÖ a ÖVP, který fungoval celá desetiletí. Získat zpět tuto důvěru bude pro nového rakouského kancléře Christiana Kerna těžký úkol,“ napsal deník.
Střety s prezidentem
Podle Süddeutsche Zeitung bude Kernova vláda v případě zvolení Hofera čelit častým střetům s prezidentem. Pokud by vyhrál Van der Bellen, vztahy s kabinetem by podle listu byly uvolněné, ale na druhou stranu by to mohlo ještě víc mobilizovat voliče FPÖ, kteří současnou vládu odmítají. Deník připomíná, že už nyní má FPÖ v průzkumech větší podporu než obě vládní strany.
Die Welt upozorňuje, že rakouské volby mohou mít dopad i na situaci v dalších státech. „V listopadu se volí ve Spojených státech, příští rok v květnu ve Francii a na podzim 2017 do německého Spolkového sněmu. Ve všech těchto zemích mají dobré vyhlídky politici, kteří podporují předsudky, čerpají energii z napětí ve společnosti a vezou se na vlně rozčarování z etablovaných politických stran,“ napsal deník. „Kdo chce zastavit posilování těchto 'populistů', musí toho udělat víc, než jim jen nadávat do 'nacistů' a 'idiotů',“ uvedl.
