Mitterlehner označil sto tisíc lidí za horní hranici počtu migrantů, který je Rakousko schopno „s ohledem na kapacitu“ zvládnout. Letos Vídeň počítá s příchodem 95 tisíc osob, což odpovídá zhruba procentu místní populace. V roce 2014 přitom Rakousko zaregistrovalo pouze 28 tisíc žadatelů o azyl, z nichž 38 procentům nakonec ochranu poskytlo.
Rakouské ministerstvo vnitra se v poslední době potýká s rostoucím odporem obcí, v nichž by měly vzniknout nové ubytovny pro uprchlíky. Miklová-Leitnerová pohrozila, že prosadí vznik ubytoven i přes odpor obcí a spolkových zemí. Umožňuje jí to nařízení, které vláda přijala na počátku října.
Andreas Rabl, starosta hornorakouského Welsu, který leží asi 50 kilometrů jižně od českých hranic, už ohlásil, že pokud k nucenému vzniku azylového zařízení v jeho městě dojde, budou následovat „masivní protestní opatření“ včetně blokád ulic. Do Evropy přišel letos z Blízkého východu a severní Afriky už více než milion lidí, velká část z nich po takzvané balkánské stezce, které vede mimo jiné právě přes Rakousko. Cílem většiny migrantů a uprchlíků zůstává Německo, řada z nich o azyl požádala ale i v Rakousku.
