Řecko čeká test na dluhopisových trzích

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK

Doba, po kterou Řecko vévodilo černé listině evropských dlužníků, se možná chýlí ke konci. Investoři věří řecké vládě nejvíce za poslední bezmála tři roky. Aténám jsou ochotni půjčit na deset let za úrok 7,4 procenta, tedy nejvstřícněji od května 2010. Země nehodlá propásnout svou šanci znovu si půjčit od soukromých investorů a nové dluhopisy chce vydat už letos.

Řekové by úspěšnou emisí nového dluhu uzavřeli jednu z neslavných kapitol své historie. Krom pokrytí vládních útrat by úspěšná emise navíc mohla změnit zájem kapitálu o Řecko na všech frontách. „Návrat na mezinárodní kapitálové trhy by posílil důvěru v Řecko a podtrhl jeho silné stránky, které mohou ostatní země považovat za záviděníhodné,“ sebevědomě uvádí šéf dluhové agendy Stelios Papadopulos. Důvěru investorů se snaží podpořit příslibem letošního růstu ekonomiky, stejně jako dosažením obchodního přebytku země. Pozitivně působí i zpráva o přebytku primárního rozpočtu za minulý rok.

Velký test zájmu o Řecko může proběhnout ve druhém pololetí letošního roku. Atény zvažují emisi pětiletých dluhopisů v objemu 1,5 až dvou miliard eur. Prozatím však trhy s napětím sledují nejen křehký reformní program země, ale i očekávané změny podmínek záchranného plánu, který by Řekům prodloužil splatnost půjček až na 50 let a snížil úrokovou zátěž.

Řecké ambice vrátit se na dluhopisové trhy nemusí být zcela liché. Letos už stihly úspěšně vydat bondy i další problémové evropské země. Třetinu své letošní dluhové potřeby pokrylo v lednu Portugalsko, koncem měsíce se pak doslova zaprášilo po desetiletých papírech vlády v Madridu.

Investory uklidňuje bezmezná podpora eura ze strany Evropské centrální banky, stejně jako funkčnost záchranných struktur eurozóny. Výnos dluhopisů evropské periferie tak vypadá stále atraktivně. Na vrcholu dluhové krize země v březnu 2012 vyskočil úrok z řeckých dluhopisů se splatností deseti let na 48,6 procenta. Naopak nejvyšší důvěru požívala řecká vláda u investorů v létě 2005. Tehdy si Atény mohly na deset let půjčit za pouhých 3,21 procenta.

Přebytek primárního rozpočtu
Přebytek řeckého primárního rozpočtu loni přesáhl 1,5 miliardy eur, a trojnásobně tak překonal původní odhady vlády. Nedělnímu vydání listu To Vima to řekl premiér Antonis Samaras. Atény tak podle něj budou moci zvýšit sociální výdaje, což by mělo ulehčit obyčejným lidem vyčerpaným úspornými programy. Primární rozpočet nezahrnuje úroky z dluhu a další položky. Řekové usilovali o dosažení přebytku v primárním rozpočtu zejména proto, aby měli otevřenou cestu k další pomoci od mezinárodních věřitelů.