První rakety s doletem 400 kilometrů, který může být zvětšen, by se podle Interfaxu měly v Kaliningradu objevit v druhé polovině tohoto roku.
Rozmístění raket je reakcí na plánovaný protiraketový štít Severoatlantické aliance v Evropě, který Rusko chápe jako ohrožení vlastní bezpečnosti. Radarový systém včasného varování, na který mohu být rakety napojeny, v Kaliningradu v listopadu slavnostně otevřel prezident Dmitrij Medveděv.
NATO se pokouší Moskvu ujistit, že jeho protiraketový systém je namířen proti blízkovýchodním zemím, jako je například Írán. Rusko ale požaduje písemné záruky, a k tomu naopak není ochotna aliance. Vzájemná jednání proto zatím uvázla na mrtvém bodě.
Rozmístění raket vyvolává znepokojení především Litvě, Lotyšsku a Estonsku, které mají dosud v paměti desítky let trvající nadvládu Sovětského svazu. Rusové v těchto zemích dodnes tvoří přibližně čtvrtinu populace, především v některých regionech na východě Lotyšska tvoří dokonce většinu populace. Od přesouvání vojenského arzenálu k západním hranicím se Rusko neúspěšně pokoušel odradit i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Své obavy vyjadřuje i Polsko. Podle nejmenovaného vládního zdroje agentury Reuters totiž kvůli rozpočtovým škrtům americké armády hrozí zpoždění výstavby protiraketového systému na polském území, což zemi činí zranitelnější.
„Z Polského pohledu je nejhorším možným scénářem to, že Rusko rozmístí v Kaliningradu jako odplatu různé zbrojní systémy, zatímco protiraketový štít, jehož stavbu Američané znovu zvažují, se nikdy nestane skutečností,“ uvedl. Na polském území se již nacházejí americké rakety Patriot a loni obě země podepsaly dohodu o pobytu vojáků amerického letectva v Polsku, i to by se ale v rámci přehodnocení obranné strategie USA mohlo změnit.
