Ruský vojenský rozpočet může poklesnout až o 10 procent
Ještě loni v září tvrdil týž Čemjezov, že západní sankce nemohou výši ruského vojenského rozpočtu nijak ovlivnit. Od té doby však propad cen ropy ruské státní finance značně nahlodal; ministr financí Anton Siluanov v lednu přiznal, že ruský státní rozpočet bude muset být o deset procent nižší, než se očekávalo. Výjimkou však měl být právě resort obrany. Až nyní Čemjezov, jeden z klíčových spojenců prezidenta Vladimira Putina, kteří jsou na „černé listině“ sankcí ze strany Spojených států i Evropské unie připustil, že škrty postihnou i armádu. “(Vojenský rozpočet) může být o něco nižší, zhruba do deseti procent, ale rozhodnutí o tom ještě nepadlo, řekl Čemjezov na tiskové konferenci v Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů.
Budeme vyrábět sami
Do budoucna chtějí Rusové situaci řešit tím, že budou zbraně, které dosud kupovali v zahraničí, vyrábět sami. „Sankce pro nás byly pobídkou, abychom začali s vlastní výrobou,“ řekl Čemjezov. „Před sankcemi jsme nakupovali na Ukrajině, která má hodně zbrojních závodů. Dorou 2017 však hodláme veškerý import nahradit vlastní produkcí.“
Ruský vojenský rozpočet bude letos mezinárodně ostře sledován. Západ se znepokojením sleduje, jak Putinův režim napomáhá a sám se aktivně účastní ukrajinské občanské války, již za ruské podpory rozpoutali tamní separatisté.
Pokud by se Rusům skutečně povedlo vyrábět více konkurenceschopných zbraní, mohli by toho využít jako zdroje tvrdé měny; mohli by tak částečně eliminovat ztráty způsobené dramatickým poklesem cen ropy. Podle Čemjezova by takovému scénáři mohl pomoci i sílící americký dolar. V současné době má Rusko nasmlouváno na 40 miliard dolarů zbrojních dodávek, především do Číny, Indie, do zemí Blízkého východu a Latinské Ameriky.
