Předplatné

Růst minimální mzdy poškodí Obamovy voliče

Americké prezidentské volby, v nichž nevolí Američané přímo, ale skrze 538 volitelů, se de facto rozhodují jen v několika těchto klíčových státech, v nichž nemá ani jedna strana jasnou většinu. Jednapadesátiletý Obama vyhrál ve většině z nich, zatímco pětašedesátiletý Romney dosáhl úspěchu jen v Severní Karolíně. Romneymu se nepodařilo vyhrát ani v Pensylvánii, kde se na poslední chvíli snažil otočit situaci. (Foto ČTK)

Americké prezidentské volby, v nichž nevolí Američané přímo, ale skrze 538 volitelů, se de facto rozhodují jen v několika těchto klíčových státech, v nichž nemá ani jedna strana jasnou většinu. Jednapadesátiletý Obama vyhrál ve většině z nich, zatímco pětašedesátiletý Romney dosáhl úspěchu jen v Severní Karolíně. Romneymu se nepodařilo vyhrát ani v Pensylvánii, kde se na poslední chvíli snažil otočit situaci. (Foto ČTK) • Zdroj: ctk

Zdeněk Pečený
Jedním z paradoxů dosavadního prezidentování Baracka Obamy je, jak se mu podařilo získat a udržet přízeň mladých voličů a etnických menšin, a to navzdory škodám, které na nich a jejich ekonomických vyhlídkách Obamova administrativa napáchala. Posledním z pokusů o zvýšení nezaměstnanosti mladých je Obamův návrh na opětovné zvýšení minimální mzdy.

Ve svém projevu o stavu unie minulý týden Obama navrhl zvýšení minimální mzdy až na devět dolarů za hodinu do roku 2015 ze současných 7,25 dolaru a následně ji navázat na růst inflace. Bílý dům se nebojí rušení pracovních míst jako důsledku růstu pracovních nákladů. „Řada studií ukazuje, že pozvolné zvyšování minimální mzdy zvyšuje mzdy a odstraňuje chudobu bez výrazného snižování zaměstnanosti,“ uvedl Bílý dům v prohlášení.

Skutečnost však bude spíše taková, že zvýšení minimální mzdy rozdělí zaměstnance na chvostu příjmového žebříku na vítěze a poražené. Někteří dostanou 1,75 dolaru na hodinu více, ale další nedostanou nic, budou vytlačeni z pracovního trhu a jejich příjem nevzroste na devět dolarů na hodinu, ale klesne na nulu. Nejčastěji půjde o ty nejméně vzdělané a schopné pracovníky. Často půjde o mladé černochy či Hispánce, tedy největší podporovatele prezidenta Obamy.

Ekonom David Neumark z University of California, který zkoumal přes stovku akademických studií na téma minimální mzdy, pro agenturu Bloomberg uvedl, že pokud Bílý dům tvrdí, že dopady na zaměstnanost jsou minimální, hrubě dezinterpretuje fakta. „Okolo 85 procent studií ukazuje negativní dopad zvyšování minimální mzdy na nejméně vzdělané pracovníky,“ oponuje Neumark zprávě Bílého domu. Studie Williama Evena z Miami University ukázala, že v 21 státech unie, které již přistoupily na poslední 40procentní růst minimální mzdy, patřili mladí černoši k nejhůře postižené skupině.

K opačnému závěru ale došel letos John Schmidt, ekonom Centra pro ekonomický výzkum. Zkoumal dostupnou literaturu od roku 2000 a říká: „Fakta ukazují na minimální nebo žádný vliv na zaměstnanost.“

Obama se ve svém projevu zmínil o rodinách se dvěma dětmi, kde rodiče pracují za minimální mzdu, a přesto žijí pod hranicí chudoby. To ale není úplně pravda. Zaměstnanec s minimální mzdou vydělá přibližně 15 tisíc dolarů ročně, navíc dostane hotovostní podporu formou daňových úlev ve výši pět tisíc dolarů. Celkem si tedy dva rodiče přijdou na 40 tisíc dolarů ročně. Hranice chudoby pro čtyřčlennou rodinu je 23,55 tisíce dolarů ročně.

Miami - od našeho zpravodaje

Doporučujeme

Články z jiných titulů