„Systém aktivních záloh u nás zatím řešen nebyl. Počty aktivních záloh jsou nula. V každém případě je situaci potřeba změnit,“ uvedl Gajdoš. Dodal, že Slovensko přípravu armádních záloh nevykonávalo od roku 1993.
Zájemce o vstup do aktivních záloh chce stát motivovat například příspěvkem 600 eur (16 200 korun) za každý rok, ve kterém účastník absolvuje cvičení. Kromě toho budou členové záloh pobírat během cvičení plat.
„V roce 2017 předpokládáme vycvičit do 50 (členů) aktivních záloh. Nebudou to plukovníci, generálové, ale nejvýkonnější složky,“ řekl Gajdoš. Dodal, že celkem plánuje ministerstvo obrany s ohledem na své finanční možnosti vytvořit 257 míst v aktivních zálohách, a to z ženistů, chemiků a dělostřelců. Gajdoš ovšem tento počet označil za nízký a řekl, že by uvítal jeho zvýšení.
Dobrovolná vojna se neujala
Slovenská armáda dříve v tomto roce odstartovala projekt dobrovolné vojenské služby, zájem veřejnosti byl ale výrazně nižší oproti očekávání. Do programu nastoupily necelé čtyři desítky osob a tento počet po zahájení výcviku ještě klesl. Podle odborníků slabý zájem souvisel s nízkou finanční odměnou zhruba 135 eur (3650 korun) měsíčně, kterou stát za účast v dobrovolné vojenské službě nabízí. Gajdoš uvedl, že ministerstvo projekt vyhodnotí.
Povinná vojenská služba na Slovensku byla zrušena v roce 2006. V současnosti slouží ve slovenské armádě zhruba 13 tisíc profesionálních vojáků.
V Česku na začátku července začala platit právní úprava, která má mimo jiné zlepšit podmínky příslušníků aktivních záloh. Zavádí také možnost přihlásit se na dobrovolné vojenské cvičení.
