„Není o tom pochyb. Je velmi pravděpodobné, že budeme muset požádat o pomoc od Evropské unie,“ řekla podle španělské agentury Europa Press starostka, jejímž manželem je bývalý španělský premiér José María Aznar. „Zdá se to být nevyhnutelné,“ dodala.
Španělsko se již dříve dohodlo s eurozónou na pomoci v objemu až 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu korun) pro svůj bankovní sektor. Nyní se ale spekuluje o tom, že pomoc bude potřebovat i samotná španělská vláda, aby byla schopna plnit své závazky.
Španělsko má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, delší dobu už se ale potýká s hlubokou recesí. Ta značně komplikuje snahu země plnit závazky vůči věřitelům za přijatelných finančních podmínek. Náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují v blízkosti rekordních úrovní.
První zemí eurozóny, která nezvládla své dluhy a požádala o mezinárodní finanční pomoc, se v roce 2010 stalo Řecko. Později se žádostí přišlo také Irsko a Portugalsko. Kvůli potížím v bankovním sektoru si pomoc vyžádal rovněž Kypr, o jeho žádosti se ale teprve jedná. Španělsko už zavedlo řadu reforem a má snahu přesvědčit investory i partnery v EU, že to s nápravou svých financí myslí vážně.
Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že pokles španělské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,7 procenta. S návratem k hospodářskému růstu počítá až v roce 2014, kdy by měla ekonomika stoupnout o 0,9 procenta.
